Fotografie z cest po světě

Obrázky z Cestování světem

Cestování světem

Web o cestování pro cestovatele a zvědavce

Po
18
Srp '14

Z Echternachu do Berdorfu a zpět v Malém Lucemburském Švýcarsku

Pěších výletů lze podniknout v regionu Mullerthal (též jmenováno jako Malé lucemburské Švýcarsko) v okolí města Echternach velice mnoho. V základu nabízí turistické centrum celkem 3 trasy (značeny číslovkami 1 – 3). Prostřední trasa číslo 2 má na délku 37 km a je hodnocena jako nejobtížnější. K základním trasám pak jsou ještě k dispozici  4 extratrasy navíc (nejdelší má 31 km). Pokud si budete chtít udělat trasu vlastní, doporučil bych zahrnout alespoň ta nejdůležitější místa a případně zajímavé úseky (takže vlastně projít úplně vše :-) ). Vzhledem k časové náročnosti jsme zvolili vlastní trasu, která nám vyhovovala nejvíce.

Začínáme u Vlčí průrvy (soutěsky)

Již v minulosti jsem psal o Vlčí soutěsce u které tentokráte začínáme. Oproti předchozímu stavu celá oblast mírně zarostla. Tam kde předtím bylo vidět i do průrvy, je dnes o pár větví navíc a je potřeba se lehce naklonit (opatrně).

Z Vlčí průrvy trasa pokračuje dále volně směrem na Berdorf po cestě číslo 5 mezi skalními masivy, které jsou časem a přírodními vlivy vytvarovány do fantastických útvarů. Čeká Vás tak například úsek zvaný labyrint, kde se nachází i základy pro vznikající masivní viklany.

V další části teče líný potůček mezi skály a vytváří mírumilovné zátiší v nízkém zeleném porostu, kde slunce vytváří stínohrou zemský ráj.

Určitě nezapomeňte ani navštívit jeden z nejfotogeničtějších úseků cesty – průchod skalním masivem a čímsi jako mini jeskyní. A pak již cestou okolo pole do Berdorfu.

 

Marné hledání zmrzliny v Berdorfu

V Berdorfu se marně snažíme nalézt prodej zmrzliny. V jednom místním obchodu zaměřeném spíše na sýry a mléčné speciality nám paní ochotně nabízí zmrzlinu v krabičce. Bohužel nemáme lžičky, takže odmítáme a kráčíme dále (odhaduji, že by nám je i bývala půjčila…) – PS. francouzština je u ní nutností.

Další pokus je v místní resturaci. Nechápu proč se na nás obsluha snažila používat nějakou podivnou hatmatilku s ruskými slovy (asi pokus najít společnou řeč…). Velmi brzo však pochopil, že preferujeme angličtinu nebo francouzštinu. Bohužel jediná šance je si zde sednout na pohár, což ale pro turistu není úplně lákavá záležitost (s ohledem na čas). Pokračujeme tedy dále skrze město k Räuberhöhle, kde se cesta rozděluje u skalního tunelu.

 

Skalní tunel (Adlerhorst) a schody do nebe

Snazší volba pokračuje po běžné cestě. Ta náročnější vede do nízkého skalního tunelu, kde se po zhruba 30 metrech temnoty (a občasném plazení skoro po kolenou) zjevuje skalní komín s kovovými schody. Ostré stoupání po kovových schůdcích ve skalním komínu převýší okolní terén a vypadá jako cesta do nebe. Špršle jsou úzké a místy podkluzují. Zábradlí je pevné a schodiště se nehoupe. Horší je to však pokud potkáte někoho v protisměru. Na schodech to ještě jde, ale v tom skalním tunelu si ho všimnete až když si dáte hlavičku nebo promluví.

Po výstupu pocítíte uspokojení nad adrenalinem a zároveň Vás okouzlí nádherné výhledy. Místy je potřeba zvýšená opatrnost – bezpečnostních prvků je zde pomálu.

 

Od skalního tunelu do blízkého kempu na občerstvení

S velkou nadějí se pak turista (stejně jako my), může vydat do přilehlého kempu, kde se prodávájí alespoň nanuky a kornouty. Ceny se pohybují od 1,70 EUR do 4 EUR – dle velikosti a příchuti. Například takový kornout s čokoládou a oříšky (běžná velikost) stojí 2,20 EUR.

Z kempu pokračujeme dále na Siewenschlueff a Berdofer Casselt (jména skalních útvarů), kde cestou potkáte místa ideální pro příznivce lezení. Odhadem se zde nacházelo tak 8 různých výprav (asi 70 lidí). Cesta se stále mění od ostrých stoupání až k rovince a mírnému klesání, aby vzápětí nabídla opět výzvy v dalších terénních překážkách.

 

Výhled na Bollendorf aneb hranice je na dohled

Od Berdofer Casselt pokračujeme po stezce a kopírujeme tok řeky, až se nabízí pohled na Bollendorf – německé mestečko přes řeku, která zde tvoří hranici. A pak opět zpátky do skalních masivů a hlouby lesa abychom po několika krocích procházeli pasáží Mandrack, kde břicho (v mém případě valchu) přitisknete na stěnu a zády se opíráte o druhou – zážitek, který za to stojí.

 

Okolo odbočky na zámek Weilerbach směr na Echternach

Od pasáže pokračujeme podél odbočky na zámek Weilerbach, chceme zkusit výhled, ale bohužel – vidět není nic. Ale nebojte není to hoax, ten zámek tam opravdu je. Zkuste jej navštívit a napište nám o něm. Německé zámky bývají velice pěkné – viz. například tip na výlet na zámek Messpelbrun.

Přibližně 3 km od Echternachu přichází drobné zmatení. Jsou zde 2 rozcestníky – zatímco jeden směr udává Echternach 3 km (cesta mírně klesá), druhý tvrdí 3,3 km (cesta vede vzhůru). Volba je jasná – chceme 3,3 km. Jak poznamenal člen výpravy po příchodu k dalšímu rozcestníku – rozdíl 300 metrů je v tom, že zde to otočíte a půjdete těch 3 km spodem…

Vyndaváme mobil s navigací a autonavigaci – „Nejdříve určíme azimut“ a pak „Vracet se přece nebudeme“ – asi je Vám jasné jak pokračuje naše cesta. Ale do kempu v Echternachu přicházíme asi po 40 minutách, takže jsme azimut určili správně.

Poznámky k cestě

Klesání a výstupy jsou sice občas namáhavější, ale ta krajina okolo Vás to vše vynahradí.

Cestu jsme šli necelých 5 hodin – započítávám i pauzu na zmrzlinu a nákupy nanuků.

V některých úsecích potkáte větší množství lidí – jinde jste naopak například celou hodinu na cestě sami.

Dobrá mapa je zde základem a za tu navigaci se vůbec nestydím, naopak ji doporučuji jako zálohu.

Celou cestu jsem se pokusil opět vyznačit do mapy na wanderreitkarte.de a můžete si ji opět stáhnout zde (postup zobrazení je popsán již v článku Mersch a hrady a zámky v okolí Schoenfels, Pettingen).

Délka naší trasy odhadem byla okolo 21 km (i když nám to přišlo o dost více).

 

Fotogalerie z pěšího výletu Echternach – Berdorf a zpět

Ne
17
Srp '14

Mersch a hrady a zámky v okolí Schoenfels, Pettingen

Město Mersch se nachází do 20 km severně od hlavního města Lucemburska – Lucemburku (viz. tip na výlet). Jeho hlavní dominantou je zachovalý pozůstatek pevnosti – zal. 1232 na základech předchozího dobrého opevnění. Možná jej budete také znát z Tour de France z roku 2006, kdy tudy vedla jedna z etap.
Město se nachází v oblasti, která byla poměrně brzy osídlena a je bohatá na historické nálezy i architekturu středověkých zámků a pevností. Pokud budete v Lucemburku, můžete tento článek využít jako krátký tip na výlet autem a nebo si užít zdejší přírodu a dopřát si příjemnou půldenní procházku.

Příjezd do Mersch, parkování

Pokud pojedete ze směru kempu od Echternachu dorazíte do města po silnici číslo 118. Hned po příjezdu je po pravé straně nákupní středisko Cactus (viz. nákupy v Lucembursku) – otevřeno zde mají i v neděli dopoledne. Jsou zde sice parkovací místa i v kryté garáži, ale určitě se jim vyhněte pokud nestavíte pouze na nákup. S ukončením otevírací doby, se zde zavřou brány a už by jste nevyjeli.

Nám se osvědčilo parkování u zástavby domků v ulici Rue de Lohr (GPS 49.749558, 6.113632) – vedlejší ulice u Cactusu. Další možnost je poté ve měste na parkovišti – GPS 49.748688, 6.105490.

Jídlo je základ aneb kde se dobře najíst

Protože i výletník má hlad a teplý oběd je nejlepší lék, hledali jsme nějakou místní restauraci – u nás vyhrála restaurace La Passerelle na rue de la gare 4 – je to kousek od vlakového nádraží směrem k centru. K dostání jsou zde místní speciality a pizza. Vyhrála asi hlavně proto, že byla po cestě :-). Podle hodnocení na tripadvisoru zde v minulosti nebylo všechno OK, ale za naší návštěvy je to z mého pohledu naprosto v pořádku.

Obsluha hovoří převážně francouzsky a lehce anglicky, jsou však slušní a příjemní. Zařízení restaurace je ve výborném stavu (místny ještě čpí novotou). Na stěnách stylové fotografie a obrazovka, kde promítají foto jídla z lístku. Tím se dostávám k menu – opět ve francouzštině.

Cenově vybírám jen pár věcí – zbytek si je podobný:

Čaj – černý, zelený – 2,20 EUR
Pizza 4 druhy sýra – 9,80 EUR
Pizza vegetariana – 9,70 EUR
Cordon Bleu Natural – 11,80 EUR

Tolaety jsou čisté, udržované, dostatek mýdla a papírových osušek, stejně jako toaletního papíru. V neděli v poledne (okolo 12:30. hod) zabíráme stůl. Asi tak do půl hodiny mají komplet plno – hlavně místní. Ještě doplním, že jsme dovnitř podnikli spíše invazi – vzhledem k pláštěnkám a batohům – než běžnou návštěvu a trochu rozpačitě jsem nevěděl, kam co odložit. Oblsuha mne ujistila, že batoh a další věci v klidu překročí nebo obejde (a rázem jsem si připadal jako slušný člověk).

Pokud budete mít hlad mohu za sebe doporučit. Ještě přidávám odkaz na tripadvisor ať si můžete počíst i jiné zkušenosti.

 

Mersch, Schoenfels, Pettingen

Trasa začíná u zámku Mersch, kde v ideálním případě dodržují otevírací hodiny do věže. V našem případě jsme asi o 15 minut po otevírací době narazili na zamčené dveře. Procházíme pouze areál hradu, ještě po schodech výstup na hradby a pohled na pozůstalou věž z kaple a pak směrem k oné pozůstalé věži.

Tato věž slouží dnes jako infocentrum, nicméně jsou pod ní hroby vévodkyně Lucemburské a její kolegyně z Anglie. Na přilehlých infopanelech si lze přečíst celou historii a shlédnout i sérii fotografií z válečných časů.

Dále trasa pokračuje směrem k novému kostelu, který minete po pravé straně až k nadchodu přes dálnici. Odsud pak již po modré do přírody a kopci za městem. První cíl je zámek Schoenfels. Stezka vede lesem a kopíruje hlavní silnici.

 

Na Schoenfels je krátká zacházka ze stezky okolo 250 metrů a zase zpět na stezku. Dále k jeskyním Mamerlayen (Grottes Mamerlayen). Dále pak na Wolfsgericht memorial a zpátky na Mersch, skrz město směrem na Pettingen na zdejší hrad. Odsud pak zpět do Mersch. Ten popisek je celkem divoký, proto přikládám komplet naplánovanou trasu uloženou v souboru GPX – celou trasu zobrazíte na stránkách s velmi dobrým mapovým podkladem pro turistiku – http://www.wanderreitkarte.de/ – zde v části Route editor zvolte nahrát trasu a soubor s trasou…

 

Jak jsme trasu (ne)zvládli

Bohužel počasí nám moc nepřálo a začalo mrholit, oprava pršet, oprava „lejt jako z konve“ a nakonec prostě jen nepřetržité provazy vody. Seděli jsme na laviččce v lese pod skalním převisem. Nakonec bylo rozhodnute se vrátit. Ukazuje se, že během 10 minut se zdejší cesty změní v potoky a do nepromokavých bot začne zatékat shora :-(.

Výlet jsme dokončili autem.

 

Poznámky a co se Vám může ještě hodit

Zámky jsme vybírali záměrně podle stránek s turistickými informacemi.

Po shlédnutí Schoenfelsu je nutno konstatovat, že zámek spíše chátrá a stejně tak zlehka i jeho okolí.

Hrad Pettingen už zchátralý je :-D. Jedná se spíše o zříceninu, která má některé části velmi pěkně zachovalé. Na rozdíl od

Shoenfelsu se zde viditelně pořádají pravidelné kulturní akce a okolí hradu je velmi udržované. Parkovat lze přímo před hradem – jen ho najít. Pokud přijedete autem z Mersche, musíte po levé straně železniční přejezd a pokračovat směrem dále. Náměstí s hradem se před Vámi otevře během pár sekund.

Na výlet od kempu nebo z ubytování je nejlepší přibalit ještě komplet náhradní oblečení a obuv. Pláštěnky jsou zde také hodně platné, ale vzhledem k teplu pak fungují jako pařník…

Po výletu lze ještě cestou na Echternach zastavit v Larochette, kde se nachází další pěkná pevnost.

 

Fotogalerie Mersch, Schoenfels, Pettingen

So
16
Srp '14

Nákupy v Echternachu, cena PHM Echternach a Mersch v Lucembursku

Při kempování nebo jen průjezdem Lucemburska byste určitě neměli minout místní čerpací stanice společnosti Texaco. Podobně je tomu i s nákupy ve zdejších obchodech. Jen pro zajímavost ještě doplním, že jsme dojeli na jednu českou nádrž nafty do Lucemburska a svítila nám kontrolka – při cestě zpátky s naftou od Texaco zbylo ještě na 100 km jízdy navíc (a to nemluvím o tišším chodu motoru a mnohem vyšším výkonu). Kvalita potravin je stejná jako v Německu, u některých položek je větší výběr nebo o pár centů nižší cena.

 

Cena PHM v Lucembursku – Echternach, Mersch

Cena pohonných hmot v Lucembursku – v Echternachu – stanice Texaco – cena k 08.08.2014 a 11.08.2014
Diesel – 1,190 EUR / litr (dobré což???)
Benzin – 1,303 EUR / litr (Natural 95)
Benzin – 1,350 EUR / litr (Natural (98)

Cena pohonných hmot v Lucembursku – v Merschi – stanice Texaco – cena k 10.08.2014
Diesel – 1,190 EUR / litr
Benzin – 1,303 EUR / litr (Natural 95)
Benzin – 1,350 EUR / litr (Natural (98)

 

Nakupování v Echternachu, Merschi

V Echternachu jsme jeli téměř na jisto do zdejší Delvity (Delhaize). Obchod jsme již kdysi navštívili a rozlohou a výběrem zboží (hlavně oblastních vín) nám celkem vyhovoval. Ještě jsou zde k dispozici řetězce značky Cactus a Norma. Cactus jsme navštívili v Merschi a obecně lze říci, že je na většině stejných položek tak o cca 0,4 EUR dražší než Delvita – zboží je většinou naprosto totožné…

Delvita a Cactus přijímají karty Maestro (Rakouské) – ověřeno.

 

Vybrané ceny

Zboží Cena Delvita (Delhaize) | Zboží Cena Cactus
Víno Rivaner bílé suché St. Martin 2013 3,95 EUR / litr | Olivy černé v nálevu 1,82 EUR / 520g
Víno Elbling bílé 2013 3,65 EUR / litr | Čokoláda mléčná – zn. Winny 2,30 EUR / 400g
Víno Rivaner bílé polosuché 2013 3,85 EUR / litr | Francouzská bageta 0,67 EUR / 250g
Víno Pinot bílé suché 2013 5,45 EUR / 0,75l | Chléb celozrný 1,00 EUR / 400g
Chléb Ardenský – celozrný (skutečně) 1,19 EUR / 400g | Koláčky čokoládové 1,55 EUR / 250g
Čokoládové tyčinky s náplní
moka-rum
mléko-pralinky
banány
z belgické čokolády
0,57 EUR / 3x45g | Cacahuetes
pražené buráky
1,29 EUR / 250g
Gouda holandská 48měs. plátky 2,75 EUR / 500g | Nakládaný chřest mini 0,98 EUR / 212ml
Camembert – francie 1,12 EUR / 240g |
Truffée 1,85 EUR / 175g |
Impregnační kapalina (na stan, boty) 4,86 EUR / 400ml |
Sušenky – příchuť. pomeranč 0,99 EUR / 400g |
Impregnační kapalina (na stan, boty) 4,86 EUR / 400ml |
Croissant – bez náplně 0,70 EUR / ks |
So
16
Srp '14

Nákupy v Öhringenu, cena PHM v Öhrigenu v Německu

Přibližně 150 km od Nürnbergu se nachází u dálničního sjezdu číslo 40 z A6 Öhringen. Jedná se o menší městečko, kde se celkem dobře najíst a lze tu i nakoupit. Po sjezdu z dálnice se dejte vlevo pod most (dálniční) a jste rázem u nákupních středisek – Penny, Rewe, Modehaus Bär, Euronics, Intersport, Baumarkt a další.. Navíc se zde nachází čerpací stanice Shell. Přesné GPS místa je 49.205398, 9.487684. Pokud plánujete dojezd nebo přejezd přes Lucembursko a nafta nebo benzín Vás zatím tolik netrápí, pak doporučuji s tankováním počkat a vzít až u společnosti Texaco v Lucembursku – ceny jsou tam o dost lepší – viz. článek Nákupy v Echternachu, cena PHM v Echternachu v Lucembursku.

Cena PHM v Německu – Öhringen

Cena pohonných hmot v Německu – v Öhringenu – stanice SHELL – cena k 08.08.2014
Diesel – 1,369 EUR / litr
Benzin – 1,470 EUR / litr (Natural 95)

 

Obchody a obchůdky

Navštívili jsem krátce celou pasáž. Vyjma celkem zajímavých výprodejů oblečení (většinou slevy okolo 70% v každém obchodě – např. trička od 5 EUR, zimní bundy od 20 EUR, plavky od 10 EUR), je zde ještě možnost posedět nad zmrzlinovým pohárem, případně využít zdejší velmi udržované toalety :-).

Dále jsme pokračovali přímo do Penny, nakoupit zásoby na viz. článek kempování v Lucembursku  a tip na pěší výlet v Lucembursku (teprve sepisuji…). Pokud se budete divit, proč jsme si nevezli zásoby z ČR, pak odpověď je jasná – chceme jídlo kvalitnější, větší výběr a to že je levnější je bonus navíc.
Interiér celého střediska i Penny je čistý, uklizený.

Venku na parkovišti lze ještě za 1,5 EUR posedět nad klobásou z grilu. Platba s kartou je zde možná, ale musíte se trefit – české karty Maestro jsou bez šance, stejně jako platební karty z Rakouska a podobně tuším jsou na tom i české pokusy typu Visa elektron. Kreditka MasterCard je OK, nejlépe však hotovost, ta to řeší.

 

Vybrané ceny

Zboží Cena Penny k 08.08.2014
Gouda jung holandská  48% 1,99 EUR / 400g
Víno Dornfelder červené 1,79 EUR / 0,75l
Víno Dornfelder rose 1,49 EUR / 0,75l
Olivy černé v nálevu 0,69 EUR / 200g
Brie – Luis D`Or 1,09 EUR / 200g
Barilla omáčka – obdoba Neapolské 1,99 EUR / 250g
Olivy zelené v nálevu 0,99 EUR / 200g
Camembert Luis D`Or 1,09 EUR / 200g
Elmex zubní pasta (zelená + červená) 4,49 EUR / balení
Hořčice Senf – výr. Penny, tuba 0,49 EUR / 200ml
Náplasti Omnisan – krabička 20 ks 0,59 EUR
Fazole červené v nálevu 0,39 EUR / 200g
Nakládané okurky sklenice 1,29 EUR / 980g
Vollkornbrot (cereální chleba) 0,99 EUR / 400g
Jardinelle – papriky sklenice 0,99 EUR / 600g
So
16
Srp '14

Kempování v Malém lucemburském Švýcarsku

V minulosti jsem již psal o tom, že v Echternachu lze celkem rozumně kempovat – viz tip na výlet a článek Malé lucemburské Švýcarsko. Protože jsme neznali kvalitu ani podmínky, rozhodli jsme se místní kemp prověřit a také v této oblasti podniknout výlety. Tento článek se bude zabývat kempováním v Camping Officiel Echternach v route de Diekirch 17 (ulice a čp). Vybírali jsme jej záměrně již podle předchozí letmé návštěvy.

Příjezd do kempu, check-in a parkování

Pokud pojedete směrem z Německa od města Trier, čeká Vás průjezd přes Echternach, který je momentálně (11.8.2014) omezen prácemi na vozovce. Jakmile budete míjet autobusové nádraží, zbývá do odbočky kempu cca 200 metrů a doleva (je tam menší směrovka na kemp).

Přijíždíme s mírným zpožděním okolo 19. hodiny. Recepce u vjezdu je již zavřená – mají otevřeno do 17.00. Nicméně je zde ještě noční recepce přímo v kempu – tedy běžný rodinný domek, kde žije paní (hovoří pouze francouzsky), co Vás nasměruje na správnou parcelu – a chce po Vás většinou OP nebo cestovní doklady. To aby jste jim druhý den neujeli bez placení. Nedovedu si však představit, jak získává přehled o celém kempu.

Poznámka: Nechávat někde doklady je protizákonné, takže pokud se chcete chovat jako zákonů ČR si vážící člověk, musíte porušit pravidla kempu a usadit se na nějaké parcele a druhý den ráno to jít teprve nahlásit… (Nechci tady nikoho navádět, ale tato situace má omezenou míru správných řešení :-) ).

Parkování je buď možné přímo na parcele – v případě míst pro karavany a větší stany. Nebo na odstavných parkovištích poblíž míst pro menší stany – dostupné většinou do cca 100 metrů .

Rozložení kempu a poloha

Kemp se rozkládá směrem do kopcovitého úseku. Dělí se na tři části – ta v nejnižší poloze je hodnocena jako nejluxusnější. Okolo noční recepce po silnici se dostanete k části číslo 2 – ta je určena převážně pro menší stany. Jsou zde vytvořeny jakési terasy. Třetí část je pak nejvýšše položená a je smíšená – karavany, stany, malé stany.
Poznámka: mezi druhou a třetí částí je ještě cosi jako camping site – menší prostor tak pro 4 – 6 stanů (dle velikosti), kde jsme nalezli i ohniště.

Pěšky je kemp od centra města cca do 15 minut chůze.

Sociální zázemí, vybavenost, zábava

Rozdělení kempu na 3 části odpovídají i sociální a hygienická zařízení. Pro každou sekci je jedna budova. V 1. části jsou navíc k dispozici i automatické pračky (ceny viz. sekce Ceny kempu a v kempu).

 

Kvalita sprch, toalet a umývárek.
V sekci číslo 1 – nejlepší, viditelně po rekonstrukci, dostupný jeden fén pro pánskou i dámskou část. Pro sekci číslo 2, kde jsou umývárky poblíž noční recepce, bych kvalitu hodnotil přibližně stejně. I zde je fén. Narozdíl však od předchozí sekce je v pánské části snímatelný a více nám vyhovoval.

V poslední části kempu jsou sprchy také v dobré kvalitě, horší je to občas s čistotou toalet. Tam už to určitě na jedničku podtrženou není – spíše tak jedna mínus. Bohužel je to dáno některými návštěvníky (neznají splachování a neumí po sobě nechat čístou tolaetu – brrr).

 

Nádobí si lze umýt v umývadlech, která sousedí se sprchama. Navíc se zde ještě nachází další místa s umývadlem a tekoucí pitnou vodou – roztroušeny jsou po celém kempu.

 

Součástí kempu je také bazén a vedle něj něco jako malá vířivka. Obojí je v třetí části kempu za plotem ve střežené oblasti. Otevírací doba je od 10.00 do 19.00 do 1. září. V deštivých dnech je areál zavřen.

 

Na parcelách pro karavany a větší stany jsou k dispozici elektrické kapličky. Připojení je stejné jako do českých zásuvek – jen pozor na naše starší přípojky – musí se použít buď kabel s koncovkou bez ochranného vodiče CEE 7/17 nebo zásuvku normy schuko (typ F) (viz. wikipedia Zásuvka).

 

Poblíž hlavní recepce se ještě nachází společenská místnost – k dispozici je zde stolní fotbálek, karty, nějaké další hry, televize a krb. Otevřeno evidetně nonstop. V této místnosti – resp. před ní je také k dispozici wi-fi připojení k internetu (poměrně rychlé, ale slabší signál). Nejlépe je vzít židli a sednout si ven před budovu na spojovací komunikaci.

 

Pro žíznivé je v kempu několik automatů s plechovkami – CocaCola, Fanta, Sprite a voda. Cena je jednotná 1 EUR za plechovku – tuším 2dcl. Tu CocaColu jsem zkoušel – chutná o dost jinak než do čech distribuovaná verze (méně chemicky).

 

Většina cest je v kempu v noci osvětlena, okolo umývárek jsou lampy také rozmístěny. Stanové parcely jsou povětšinou také osvětleny, světlo je tlumené, nebudí ze spaní…

 

Do kempu každé ráno jezdí auto s pečivem.  Ceny opět viz ceník.

Ceny kempu a v kempu

Cena za pití z automatu je tedy 1 EUR za plechovku. Dále se pokusím shrnout ostatní ceny.

Připojení k elektrice – 1 noc – 2,5 EUR.
Použití automatické pračky – 1x – 3 EUR.
Použití wi-fi – zdarma.
Pokud si budete pouze chtít nabít telefon nebo tablet – jděte do společenské místnosti – zde je to zdarma a není třeba kupovat elektriku na parcele – tak nás informovala recepční.
Ceny za kempování ve stanu a karavanu – viz. oficiální ceník na stránkách kempu zde.
Croissant od pojízdného prodejce pečiva – 0,80 EUR.

Jazyková výbava na recepci

Při rezervaci přes e-mail jsem komunikoval nejprve v angličtině – později jsem dostával odpovědi v němčině – včetně potvrzení rezervace parcely. Na noční recepci bylo možno komunikovat pouze francouzsky. Jazyky se tady celkem dost míchají :-). Povětšinou se s angličtinou a němčinou domluvíte, nicméně v tak 25% případů budete bez francouzštiny v méně výhodné situaci.

Fotogalerie

Fotografie sociálních zařízení jsem prostě nepořídil, protože tam pořád někdo strašil – takže mi musíte věřit, že to bylo jak píši. Jsou zde celkem 2 fotky jen pro dokreslení kempu – sorry…

Po
28
Čec '14

Tunisko – obecné rady a informace

Tunisko je země na severu Afriky, sousedí s Lybií a Alžírskem. Je ovšem bohatší a vyspělejší než její sousedi a to v různých ohledech. Někdejší prezident Habíb Burgiba vystudoval ve Francii a potom se rozhodl měnit vlast k Evropskému obrazu. Postavil školy, zavedl celodenní dodávku vody (v Alžírsku ji mají např. jen několik hodin denně), zakázal polygamii a provedl řadu dalších reforem. Lze tak říci, že Evropanovi bude Tunisko mezi zeměmi v této oblasti srdci nejbližší. Historickou zajímavostí je, že název Afrika je původně název právě oblasti dnešního Tunisko; Tunisko je odvozený patvar od Tunisu. Navíc, kdysi byla tato oblast zelená jako dnes střed Afriky a chodili tu i sloni.

Peníze, jak a kdy směnit

Co se týče praktických záležitostí při cestování do Tuniska: Češi nepotřebují vízum, ale vezměte si cestovní pas. Místní měnou je tuniský dinár, který však můžete vyměnit pouze v Tunisku, měna není na mezinárodní burze a je zakázáno ji vyvážet ze země. Doporučuji vzít eura nebo US dolary, za které pak dinár vyměníte. Výměnu neprovádějte v žádných směnárnách, bankomatech nebo automatech, tam se účtují poplatky. V tomto směru mohu doporučit směnu přímo na hotelu, ačkoliv mě to samotného překvapilo. Nevyměňujte si však žádné velké sumy, dostat zpět eura nebo dolary není tak jednoduché! Lze to udělat pouze na mezinárodním letišti, když (letenkou) prokážete, že odlétáte. Ale i tak Vám vymění pouze 1/3 sumy, kterou jste měnili na dináry. Příklad: Vyměnili jste 100EUR na 220 dinárů. Nakoupili jste blbosti… ehm, suvenýry… a zbylo 100 dinárů. Na letišti Vám však vymění jen 73 dinárů zpátky na eura.

Elektřina a zásuvky

Zásuvky jsou shodné s našimi českými, spotřebič fungující u nás by měl fungovat i v Tunisku.

Jazyky, komunikace s místními, nákupy

Hlavním jazykem Tuniska je samozřejmě arabština. Místní však výborně umí i francouzsky. Většina lidí pracujících v cestovním ruchu umí i anglicky. Totiž od první třídy mají všichni povinně arabštinu, od druhé francouzštinu a na střední škole se učí i anglicky.

Místní se s Vámi budou pokoušet komunikovat víc, než by Vám bylo milé. Je to jednoduché, chtějí Vaše peníze. A protože je čestnější je vydělat obchodem než žebráním, budou Vám nabízet a vnucovat všechno co najdou. Chcete divně vyhlížející láhev coly, mrtvého holuba, vyfotit se s jakousi olysalou krysomyší? To všechno je na ulici možné. Pokud si něco chcete koupit, vřele doporučuji obchody s pevnou cenou (tam smlouvat nemá cenu). Zejména co se týče potravin, tak například supermarkety MQ. Jste turisti, všichni to na Vás od pohledu poznají a budou Vás chtít pořádně obrat. Usmlouvat lepší cenu než v normálním obchodě většinou nezvládnete. Vím i o borcích, co si krásně popovídali s obchodníky francouzsky, plácali se po zádech jako staří kamarádi a pak našli stejnou věc jinde za 1/4 ceny.

Mimochodem, skoro všichni se budou tvářit, že jsou Vaši staří kamarádi a znají Vás. Moje doporučení, pokud chcete někudy projít – ignorujte, ignorujte, ignorujte. Základní trik je podání ruky, na nataženou ruku vůbec nereagujte. Po „prodejcích“ ani nekoukejte (když to neumíte, vezměte si sluneční brýle). Obcházejte, odstrkujte, překračujte. Oni jsou drzí, buďte taky (ale ne agresivní, oni Vám taky nic neudělají).

Pokud už opravdu chcete něco koupit v místě, kde se smlouvá, a zajdete do stánku, hlavně nevypadejte nadšeně, zboží nechvalte. Tvařte se zhnuseně a otráveně, že se s obchodníkem vůbec bavíte. V podstatě je div, že jste ještě neodešli pryč… Pokud chcete něco konkrétního, rozhodně na to neukazujte a počkejte než Vám to nakonec sám nabídne.

Zdraví

Asi „nejoblíbenějším“ problémem je průjem. V hotelových jídelnách jsou UV lampy, takže s velkou pravděpodobností se Vám nic takového nepřihodí. Pokud si však dáte jídlo venku, nebo si pořádně neumyjete předem ruce, vyloženě si o to koledujete. Průjem Vás (vetšinou) nezabije, prostě je tu jiná mikroflóra. Traduje se, že naše proti-průjmové medikamenty nemají odpovídající účinnost, že je lepší si zajít do místní lékarny. Inu, mě ty léky z ČR stačily… Nezkusil jsem místní lékárnu, ale zaslechl jsem, že většinou Vám prodají Ercefuryl (a ten myslím koupíte i v ČR).

25
Čec '14

Kartágo / Karthágo / Carthage

Ze starověkého Kartága už nenaleznete víc než vykopávky a zbytky jeho staveb, . Dnes se zde rozprostírá Tunis a chuť dávné historie pocítíte už jen na několika málo místech. Kartágo bylo mocné, ekonomicky zdatné a také bylo trnem v oku Římské říši. Odtud pochází známý výrok – Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno -, kterým zakončoval svůj projev senátor Cato starší. Kartágo nakonec opravdu zničeno bylo, ale i dnes působí pouhé jeho náznaky impozantně.

Areály s vykopávkami jsou ohraničené a vyžaduje se vstupné. Záleží na schopnostech Vašeho průvodce, jaké podmínky Vám vyjedná. Já jsem kupříkladu zaplatil jen 1 dinár za focení a to stačilo na všechny kartáginské vykopávky dohromady.

Zajímavých míst se v oblasti nachází víc, za nejdůležitější považuji dvě z nich, z nichž zde dávám k dobru i fotografie. Mezi fotografiemi však naleznete i zbytky akvaduktu, byl dlouhý přes 80 km a je volně přístupný. Ten největší a nejimpozantnější areál se nachází vedle prezidentského paláce, toto je ono opravdové starověké kartágo. Druhý areál je na kopci Byrsa, kde ve skutečnosti bylo jen vojenské opevnění chránící město a dnes se zde nachází i katedrála.

Vykopávky samotné mohou působit nezajímavým dojmem, prostě kus kamene tu a kus kamene tam. Naštěstí jsou zde ale i informační tabule, kde jsou, mimo jiné, i vizualice daného místa v době největšího rozkvětu. Jednu takovou tabuli jsem Vám vyfotil, v závěsu naleznete jak místo vypadá v současnosti. Když vezmu v potaz, jaké technologie tehdy měli k dispozici, je to úžasné.

Čt
24
Čec '14

Sousse a hotel Karawan – zkušenost a recenze

Sousse je jedno z nejstarších měst v Tunisku a je oblíbenou turistickou destinací. Pobřeží je doslova poseté hotely plné lidí mířícími především za pobytovými zájezdy a město má své staré centrum, takzvanou Medinu, kam se můžete jít podívat.

V Sousse jsem byl párkrát, ale vždy jen krátce, takže jsem město příliš neprozkoumal, ale podělím se s Vámi o různé praktické zkušenosti. Pobýval jsem v hotelu Karawan, o jehož výhodách a nevýhodách se také zmíním.

Edit: Na internetu se vyskytují starší uživatelské recenze, které se o čistotě hotelu vyjadřují nevalně. Buďto jsme měli štěstí, nebo hotel na sobě zapracoval. Pokud máte jinou zkušenost a chcete se o ni podělit s ostatními, napište nám do komentáře nebo na e-mail na cestovatel(zavinac)cestovanisvetem.cz. Ideálně připojte i (skandální :-) ) fotografie.

 

Bazény a moře

Tento hotel je na pobřeží, ale má své vlastní bazény i tobogán. Tobogán během mých návštěv nebyl ani jednou v provozu (později jsem zjistil, že funguje nějak obskurně jen pár hodin za den). Bazény jsou dva, jeden krytý a druhý venkovní. Venkovní bazén se v půlce své délky svažuje, takže pro plavání je vhodná pouze tak jedna jeho polovina, ovšem jeho malé rozměry jsou pro plavání celkově nevhodné. V tomto ohledu je mnohem lepší krytý bazén, který je vyhřívaný a je napájen z místního pramene. Tento krytý bazén je však občas nedostupný, protože se v něm pořádají různá cvičení.

Z hotelu můžete snadno dojít na pláž, v hotelu vám jsou schopni za úplatu nabídnout i vlastní lehátka a slunečník. Přístupová cesta k moři ovšem vede přes ulici a velmi frekventovanou silnici. Jak brzy zjistíte, přes silnici v Tunisku přejde jen ten, kdo na to má nervy. Prostě tam musíte vkročit a doufat, že se Vám vyhnou, nikdo Vás ani na přechodu nebude pouštět jako u nás. À propos, semafory tu nikdo nebere moc vážně. Obzvláště pro děti bych doporučoval ať se přes silnici pohybují s rodiči, protože si jich řidiči v autech ani nemusí všimnout.

Pokud jste to zvládli až na druhou stranu silnice, za chodníkem na Vás čeká písečná pláž. Trochu mě znepokojovalo, kolik v těchto místech proudí lidí (především místních), je pak nepříjemné nechávat bez dozoru u slunečníku věci. Vstup do moře je tu velmi pozvolný, což ocení hlavně děti. Moře je relativně čisté, nenarazil jsem na odpadky, spíš jen na trávu, řasy apod. Teplotní rozdíl mezi vzduchem a vodou stojí za to, ale tak to v těchhle oblastech prostě je.

Stravování

Hotel má vlastní prostornou jídelnu, kde se většinou formou švédských stolů můžete najíst co hrdlo ráčí. Shora na Vás budou svítit UV zářivky, které patrně mají za úkol předcházet (ne)populárním střevním příhodám turistů. Pokud nemáte zaplaceny nápoje v ceně ubytování (resp. zájezdu), láhev vody vás vyjde na 2 dináry (1 dinár = cca 12 Kč).

Jídlo se docela opakuje, takže nečekejte nějaké významné gurmánské etudy, navíc to se v hotelech servíruje, je většinou na hony vzdálené „místní“ kuchyni, neboť je to speciálně určené turistům. Mimo jiné i kvůli tomu, že opravdové tuniské jídlo bývá dosti pálivé. Musím však ocenit, že docela vařit umí a mají bohatou nabídku salátů. Dezerty však nepochválím, byly sladké, ale to je asi tak všechno, co se dá k jejich chuti poznamenat.

Kvalita ubytování

Pokoje mi připadaly královsky velké, postele jakbysmet. Určitě si však s sebou vezměte nějaký odpuzovač hmyzu, protože komáři na Vás podniknou v noci a večer zdrcující ofenzívu. Vše vypadalo čistě a použitelně. Pro někoho může být zklamáním televize, kde jsou všeho všudy 2 kanály a ještě mizerné. Totiž v jiných místech země máte alespoň šanci sledovat zpravodajství ve francouzštině.

Narazil jsem ale na tři technické problémy:

  1. Wi-fi věčně nefungovalo, nebo mělo špatný signál. Museli jste vytipovat v které chodbě to jde a tam potom kempovat se svým mobilem / tabletem / notebookem. Wi-fi na pokoji byl spíše zázrak.
  2. Klimatizace buďto nefungovala nebo byla tragicky neúčinná. Takže jediná možnost bylo celou noc větrat, což však mělo nevýhody. Jednak hotelové disco v jídelně jelo docela do pozdních hodin a nešlo ho přeslechnout a za druhé, před východem Slunce se začne nad městem ozývat halekání Muezzina z minaretu.
  3. Výtahy jsou tak „rychlé“ a je jich na celý hotel tak málo, že to radši vzdejte a choďte po schodech.

Koupelna i sprcha byly udržované, čisté, ručníky bílé, toaletní papír připraven. Lahvičky se sprchovým gelem nebo šamponem však absentují. To mi přijde na hotel nezvyklé. Na jeho 3 hvězdičky se však záměrně neodvolávám, neboť v těchto krajích platí, že si musíte jednu hvězdičku oproti evropskému standardu škrtnout.

Hned vedle hotelu Karawan je nechutně vypadající hotel Zohra. Naštěstí je vidět jen z chodby, protože připomíná památník nějakých těžkých válečných bojů. Původně jsme se domnívali, že se jedná jen o opušětěnou ruinu (jakých uvidíte víc), ale pak jsme zjistili, že v něm doopravdy bydlí lidé. Domnívám se však, že to používají jen místní a turistům se to ani neopovažují nabízet.

Nákupy

Za nákupy můžete vyrazit například do centra. Osobně jsem se tam nevypravil a ani jsem neměl chuť (protože podobných tržišť jsem navštívil v Tunisku více, napíšu o tom v dalších článcích). Mějte na paměti jednu věc, kde nejsou napsány ceny, tak ať budete smlouvat sebelépe, stejně Vás oškubou. Dojděte se nejdřív podívat do normálního obchodu, kolik to má doopravdy stát. A nakonec si to v tom normálním obchodě nejspíš jako já i koupíte. Po silnici (s chodníkem), asi 400m od hotelu ve směru od centra je menší supermarket MQ. Pokud si chcete koupit vodu, alkohol, drogerii nebo prostě jen něco na zub, doporučuji jít sem. Nakoupíte tu i datle (např. poměrně kvalitní Nur), lokum (takové želé sladké cosi, které je typické… i v mnoha dalších zemích včetně Bosny, Turecka i Řecka), olivový olej atd.

St
2
Čec '14

Španělské dálnice – tip jak ušetřit

Španělské dálnice a španelské silnice – tip jak ušetřit za mýtné

Krátký tip jak ušetřit – opět informace od kolegy cestovatele.

 

Ve Španělsku existuje s dálniční sítí podobná situace jako ve Francii (viz. článek Francouzské dálnice, mýtné a jak ušetřit) a dost možná ještě lepší.

 

Silniční síť se běžně dělí dle názvu na Autovia a Autopista – na obou je dálniční rychlostní limit. Silnice označené jako Autopista – (označují je AP) jsou většinou ty placené. Jak jistě tušíte – Autovia (označení A – př. A1) budou ty bez poplatku za průjezd.

Okolo Madridu se pak ještě setkáte s označením M a R – cosi jako Motorway a Radial – přičemž M jsou většinou neplacené a za průjezd po R-Radial platíte.

 

Pro dokreslení představy předávám i link na mapy, kde je velmi pěkně vidět, jak jsou silnice souběžné – mapa na google.com

Ještě přikládám odkaz na web provozovatelů – je zde interaktivní mapa s vyznačenou placenou sítí – viaT.

Ne
29
Čer '14

Ceny PHM v Německu – Freyung, Grafenau a nákupy

Ceny PHM v Německu – Freyung, Grafenau a za nákupy

Tento článek můžete vzít jako tip na výlet nebo resp. cestu za nákupy do Německa. Článek rozdělím na 2 části. Nejprve uvedu přehled cen benzínu a nafty v Německu (ve Freyungu a v Grafenau) a potom v druhé části pár celkem zajímavých tipů, informací a důvodů proč jet nakupovat do Grafenau.

 

Ceny benzínu a nafty Německo – 28.06.2014 – Freyung – SHELL

Benzín – Natural 95 – 1,539 EUR / litr

Nafta – Diesel – 1,369 EUR /litr

 

Ceny benzínu a nafty Německo – 28.06.2014 – Grafenau – Agip, Esso

ESSO, AGIP – Benzín – Natural 95 – 1,519 EUR / litr

ESSO, AGIP – Nafta – Diesel – 1,359 EUR / litr

 

Nákupy v Grafenau – tipy, informace a ceny

Grafenau leží cca 18 km od Freyungu (kam jezdí přes hranice nakupovat velké množství zákazníků). Rozdíly jsou zdánlivě minimální, zatímco ve Freyungu chybí Edeka, tak v Grafenau nenarazíte na Netto. V Grafenau jsou obchody více odděleny a musíte mezi nimi přejíždět – nebo se projít i s košíkem (např. cca 300 – 400 metrů + rušná vozovka mezi Aldi – Edeka). Rewe je v Grafenau poblíž centra města a na parkovišti jsou cedule max. na hodinu stání pro zákazníky (nikoho jsme ale neviděli to kontrolovat). Aldi v Grafenau na nás působila více pozitivně než ve Freyungu (ale to může být pouze osobní pocit).

 

Zmínil jsem centrum Grafenau – je menší a s jednosměrkama, ale čisté a uklizené. V Grafenau se také navíc nachází koupaliště s několika venkovními bazény. V těsné blízkosti koupaliště je park a nově se tam buduje dětské hřiště.

Koupaliště nabízí – 86 metrů dlouhý tobogán, bazén se skokanským můstkem, bazény pro děti, hřiště na voleybal, klasický plavecký bazén a další. Koupaliště je otevřeno denně od 9.00 do 19.00. v letním období (pro bližší informace web zde). Vstupné pro celý den 4 EUR dospělý a 2,90 EUR děti.

Pokud tedy míříte na nákupy i s dětmi, může být Grafenau ideální volba – děti necháte zabavit (s babičkou, strejdou nebo manželkou :-D v bazénech) a máte několik příjemných nerušených hodin na město a nákupy.

Parkování ke koupališti je nejlepší zde: 48.851904, 13.401290.

 

Nákupy – stručný přehled cen

Pokusil jsem se vybrat z toho co si pamatuji a co jsme koupili, je toho celkem dost a zapomínám :).

U prodejny Rewe je ještě drogerie Müller – tam si pamatuji jedinou věc – Aviváž – Vernel Aroma 1,5 – 1,35 EUR.

 

Zboží Cena Aldi | Zboží Cena Edeka | Zboží Cena Rewe
Fazole červené 400g 0,39 EUR | Puding Grand Dessert – 200g 0,39 EUR | Červené Makedonské víno – 1l 1,59 EUR
Obstriegel – ovocné tyčinky 150g 0,99 EUR | Ovocné jogurty – 250g 0,29 EUR | Lambrusco červené – 1,5l 2,79 EUR
Gouda – holandská – jung – kg 5,50 EUR | Bri – 200g 1,05 EUR | Nusspli – čokooříškový krém/máslo 1,19 EUR
Mozzarella – 125g 0,55 EUR | Hořčice – Dijon original 200g 1,99 EUR | Fettuccine – 400g 1,89 EUR
Gustdammer – kg 5,55 EUR | Hubky na nádobí – 3ks 0,39 EUR | Gnocchi bramborové – 500g 0,75 EUR
Brie – francouszké – 200g 1,05 EUR | | Grilovací chilli omáčka – 250g 0,69 EUR
Emmentaler – 400g 2,25 EUR | |
Dornfelder – růžové víno 0,7l 1,49 EUR | |
Toal. papír. – 10rolí,3vr.,200útr. 2,75 EUR | |
Fusilli 500g 0,49 EUR | |
Jogurt Straciattella – 1kg 1,59 EUR | |
Olivy řecké – 1600g 3,99 EUR | |
Buráky solené – 150g 0,49 EUR | |
Kešu oříšky v chilli – 200g 1,49 EUR | |
Perlivé sekty – Hugo Rosé 1,49 EUR | |
Ovocný jogurt 0,1% tuku – 200g 0,19 EUR | |

 

Fotogalerie

Ještě přidávám pár foto z Grafenau – park a bazén.