Fotografie z cest po světě

Obrázky z Cestování světem

Cestování světem

Web o cestování pro cestovatele a zvědavce

Rubrika:

Ne
16
Bře '14

Lázeňské město Spa a lázně Spa v Belgii

Lázeňské město Spa a lázně Spa v Belgii

Perla v Ardenách, tak je často nazýváno město Spa, jež dalo vzniknout pojmu spa, který se dnes používá pro označení lázní. V městečku ležícím v zalesněném údolí také vzniklo první kasino na světe (tedy tak se to alespoň tvrdí ve Spa). Zkuste použít tento článek jako tip na výlet (nebo součást, zastávku při výletu po Evropě) do rodiště fiktivního detektiva Hercula Poirota a navštívit tak „skutečné“ lázně.

Spa – čím a jak přijet, kde parkovat

Do Spa se dostanete vlakem nebo autem. Autobus vůbec netušíme, nějaké lokální linky tu jsou, ale od místních jsme se moc nedozvěděli.

Vlak – vystupujete většinou na Spa-Geronstere (v městě stejně koleje končí) – spoj většinou musíte hledat přes Liège či Verviers nebo přímo z Brussellu.

Osobní automobil – po dálnici E40 směr na Liège, pak na dálnici E42 (pokud po ní nepřijíždíte již z jihu). Sjezd z dálnice – lze použít 8,9,10 – sjezd 10 Vás povede okolo Francorchamps (je zde okruh pro Grand Prix Belgium). Dále pak pokračujte po silnici N62 až do Spa. Sjezdy 8 a 9 Vás přivedou do Spa okolo Carrefouru.

Parkování autem ve Spa – my jsme směřovali do Rue Léopold (GPS 50.492166,5.864585) – což je hned vedle parčíku s kasinem a v centru města. Stání zde nebylo placené, jinak jsou po městě další parkoviště (některá placená), leckde lze stát přímo u vozovky.

Krátký exkurz do historie

Plínius starší již v prvním století uváděl ve své 37 svazkovém díle zmínku o místu (sídle) Sparsa Fontana. Přibližně v první polovině 16. století pak místo získává na své slávě jako léčebný resort pro Henryho VIII. Město taktéž navštívil Peter Veliký (z tehdejšího Ruska) a další státníci. V průběhu 19. století bylo město údajně intenzivně navštěvováno především klienty z Anglie – což by mohlo vysvětlit velké množství anglikanismu v názvu ulic a míst.

První kasino na světě – opravdu?

Proslavené nejstarší kasino na světě kasino (jak tvrdí místní), vzniklo v roce 1763. To zda je či není nejstarší může být celkem sporná otázka jelikož jsme již narazili na informaci o Casinò di Venezia založeném v roce 1638 – viz. tip na výlet do Benátek autem). Nicméně místní jsou na jejich historické kasino hrdí. Vstup do kasina je zdarma. Asi za nejstarší věc v kasinu bych považoval dva stoly francouzské rulety. V kasinu si můžete zahrát dnes již i poker, případně si jen užít atmosféru a prohlídku.

Lázně a minerální léčivá voda

Moderní lázně v resortu Spa se dnes nachází na kopci nad centrem města. Dostanete se tam od kasina přes ulici Rue Royale a pak směrem k parku. Na kopec lze buď vyrazit pěšky lesní cestou nebo Vás tam za 1 Euro na osobu vyveze automatická lanovka. Výstup z lanovky je přímo v resortu. Pokud nechcete přímo do lázní na procedury, můžete se podívat k recepci, kde jsou vyvedeny 3 prameny. Podle zabarvení umyvadel poznáte obsah minerálů (viz. foto).

Zkoušeli jsem ochutnat všechny 3 a nejvíce se nám zamlouval pramen s vysokým obsahem železa. Na recepci jsem se ptal zda si můžeme napustit láhev a dozvěděl jsem se, že jestli si přinesete kanystr nebo jenom láhev je naprosto jedno. Načepujte si kolik chcete, hlavně udržujte pořádek.

Námi zvolený pramen byl dobrý ještě po několika hodinách jízdy autem – tedy pokud Vám nevadí pít vody a přitom mít dojem, že olizujte nějaká vrata :-).

Co ještě vidět a zažít ve Spa

Až Vás unaví lázně a kasino, můžete se vydat na procházku městem. Jen dodám poznámku k občerstvení u parku s lanovkou do lázní. Je to takový krcálek na rohu ulice Rue du Fourneau směrem ke kasinu. Naše bříška zatoužila po malé svačince, takže jsem dostal geniální nápad – dát si belgické hranolky – dokonce je zde i inzerují. V krcálku jsme byli asi tak 2 minuty – 1 minutu počítám na schody dolů a nahorů zpět a tu druhou na nelíbivý zápach přepálených tuků a nesouhlasné krčení obočí se zdejším stavem pořádku a obsluhy – snad se to změní. Hlad nás ale na chvíli přešel.

Ve městě se nachází ještě další spousta věcí jako jsou galerie a muzea (např. Covered Leopold II Gallery, Muzeum praní – Laundry Museum, Arboretum a další) – více Vám poradí na infocentru za kasinem směrem od Rue Léopold.

Nezapomenu ještě zmínit veřejné toalety, byť si možná budete klepat na hlavu. Jsou umístěny z boku kostela u infocentra – infocentrum zády, přejít křižovatku, budova kasina po pravé straně, kostel po levé a po 20 krocích tam jste – samostatně stojící velká kóje u stromů u kostela. Použití stojí 0,5 EUR, po použití se to celé sprchuje a desinfikuje automaticky – a provoz je 24 hodin denně.

Kam dál

Pokud jste se zde nezastavili cestou pak můžete navštívit nedaleký okruh Grand Prix Belgium. Případně pokud již jen tranzitujete domů, můžete se zastavit ve Spessartu na Mespelbrunn a navštívit Lohr am Main, odkud zřejmě pochází pohádka o Sněhurce.

Fotogalerie Spa

 

 

 

 

14
Bře '14

Cena nafty v Německu – Shell Pocking a nákupy

Cena nafty v Německu – Shell Pocking a nákupy

Cena nafty na čerpací stanici v Pockingu (GPS 48°23’45.722″N 13°18’33.879″E) cestou do Bad Fussingu:

Nafty  – 1,359 EUR / litr (k 12.3.2014)

Cestou jsme ještě viděli benzínky směrem od Freyungu a v Passově – ceny byly vyšší a shodovaly se:

Nafta – 1,389 EUR / litr (k 12.3.2014)

Cenu benzínu nevím přesně, to jsem se zase nepodíval – takže raději neuvádím nic.

 

Ceny nákupů – nákupní zóna v Pockingu (u zmíněné čerpací stanice) – jsou zde Netto, Aldi, Penny, Rossman, zpátky směrem na Passau je Kaufland.

Uvádím jenom výběr…

Aldi cena   |   Netto cena
Gouda Holland. 5,29 EUR / kg   |   Cammembert 0,55 EUR / 125g
Brie Francie 1,05 EUR / 250g   |   Měkký sýr Francie 60% /La belle Laitière 0,65 EUR / 200g
Mozzarella 0,55 EUR / 125g   |   Mozzarella jako Aldi stejná
Gustdammer 2,17 EUR / 400g   |   Tagliatelle těstoviny 1,29 EUR / 500g
Filery losos / pacifik 1,99 EUR / 250g   |   Směs na chleba do pekárny 0,79 EUR / 1kg
Balkánský sýr 0,85 EUR / 200g   |   Zelí nakládané bílé 0,78 EUR / 520g
Sprchový gel – Prince 0,88 EUR / 300ml   |   Playboy sprchový gel 1,89 EUR / 250ml
Deodorant – Prince (24hod) 0,85 EUR / 200ml   |   Rexona deo spray 1,49 EUR / 150ml
Kešu oříšky mix. 1,49 EUR / 200g   |   Vejce 10 ks – M-L 1,09 EUR / 10ks
Olivy zelené/černé Španělsko 0,79 EUR / 400g   |   Žampióny 1,00 EUR / 400g
Čokoládová zajíčci 0,69 EUR / 120g   |   Pepermint čokoláda 0,35 EUR / 100g
Jogurty – mix (150ml – 300ml) 0,19 EUR – 0,35 EUR   |   Jogurty mix jako Aldi 0,19 – 0,50
Arašídy v těstíčku 0,49 EUR / 150g   |   Arašídy jako Aldi stejná
14
Bře '14

Lázně JOHANNESBAD – Bad Fussing u Passova

 Lázně JOHANNESBAD – Bad Fussing

O městečku Bad Fussing u Passova, jsem již psal (viz. článek Lázně Europa Therme). Takže bližší informace najdete v něm. V tomto článku se budu věnovat tedy jenom konkrétním lázním JOHANNESBAD a našim zkušenostem v nich.

 

Příjezd a parkování

Příjezd do Bad Fussingu jsem už popisoval (viz. zmíněný článek). Zajímavostí je, že lázně Johannesbad jsou dislokované přímo z Bad Fussingu (v podstatě vyjete mimo městečko).

 

Parkování zdarma je možné přímo před střediskem Johannesbad- na zpevněném asfaltovém povrchu nebo na nezpevněném povrchu (nezastřešené v obou případech). Výhoda asfaltu je ta zpevněná plocha a nalajnované stání – bohužel to lajnování je i nevýhoda – soudruzi z NDR tady udělali chybu – rozměry stání jsou fakt malinké a auta se na sebe lepí (z oboustran stála německá auta – a pasažéři byli vychovaní a ohleduplní, takže jsme žádnou značku neobdrželi, ale…). Nezpevněná plocha poskytuje místa mnohem více, ale moje lenost zvítězila.

 

Lázně JOHANNESBAD – Bad Fussing – vstupné a zkušenosti

Vstupné na celý den je možno pořídit již od 10,5 EUR – zahrnuje vstupy do bazénu venku a 3 cvičební bazény uvnitř (vstupenka pod názvem Bewegungsbad Tageskarte).

 

Pokud připlatíte 2 EURa (vstup naleznete pod názvem – Bewegungsbad + Schwefelgasbad Tageskarte) – tedy celkem 12,5 EUR na osobou (vycházím ze stávajícího ceníku k 12.3.2014) – získáte celodenní vstup do jmenovaných bazénů a k tomu přístup do 3 vnitřních bazénů se sírou. Jejich teplota se pohybuje od 33ºC do 40ºC, všechny mají trysky či bublinkování a v jednom jsou navíc ještě chrliče vody a simulace vln, ta pouští se v intervalech (a za nás to začalo „vlnit“ až okolo 16. hodiny – do té doby ani ťuk). Dále pak je v této vyšší ceně místnost s inhalací vodní páry (60ºC) a jeden venkovní bazén s chrličem vody (spíše si to představte jako malý potok než chrlič :-) ).

 

Po zaplacení vstupu (a podle vstupu) dostane kartu nebo čip na ruku místo hodinek – ten čip přikládáte u vstupu do bazénů navíc. Je potřeba tam chvilku přidržet, systém je pomalejší.

 

Důvod proč si připlatit je hlavně ta teplota, co pomáhá uvolnit tělo, ale taky asi jediná možnost si někde sednout v zastřešené části. Jinak jste pořád v bazénu (tam si jde pravda i lehnout – o tom později) nebo na nohách.

 

Podotýkám, že jsme zde byli (stejně jako v Europa Therme) v běžném pracovním dni – takže zde bych jako obvykle čekal méně lidí, což je chybný předpoklad. Navíc náš příchod asi způsobil razantní propad průměrné věkové hranice návštěvníků. Do těchto lázní jezdí většinou němečtí důchodci s pohybovými problémy – jsou zde cvičební terapie pro ně, takže asi proto. Tato skutečnost navíc zahrnuji i to, že i v příplatkové části pak téměř neseženete prostor k sednutí nebo lehnutí nebo na tašku s věci.

 

Jediná možnost jak si pak sednout někde jinde je buď restaurace nebo venku – je možno na trávu vytáhnout lehátka. Za nás nebyla zpoplatněna, takže asi ani běžně nejsou. Představa víkendu – a příjezdu autobusových zájezdů je docela děsivá. Atrakcí je tu sice celkem dost (bublinky, teplé proudy) – míněno i ve venkovních bazénech, ale počty míst jsou omezené a občas se čeká přes 5 minut.

 

Poznámka k šatnám a sprchám, fénům

Šatny jsou čisté a OK, ale musíte mít pro každou skříňku 1 EURo, které vložíte do zámku. Převlékarny jsou místama dost daleko od šaten, takže se to většinou řeší tak nějak před skříňkou za ručníkem.

Sprchy jsou celkem prostorné. Kabinkové, prosklené (koupelnová skla se zbravením a minimální průhledností) se zavíráním. V kabince je držák na mýdlo a to je vše. Tašku (pokud s sebou nějakou taháte – např. s vodou a sušenkou a případně županem) musíte pověsit buď v místnosti se sprchou, když je volno, a nebo nejprve prolézt sprchy a pověsit to venku směrem k bazénům a zase se vrátit do sprch.

Fén na vlasy tady je, na sloupu, musíte si pod něj stoupnout. Co jsem vypozoroval funguje na změnu světlosti. S černými vlasy je to trochu problém, řešení je přiložit prsty přímo na fotočidlo, pak to jede pořád :-).

 

Venkovní bazény jsou příjemné, v jednom je cosi jako umělé proudění. To je hodně dobré, bohužel tvar bazénu má tendenci přenášet toto proudění i na jedny z bublinkových postelí, takže když si lehnete a nebude se celkem dost držet, tak Vás to pořád mírně kroutí a tahá :-).

 

Co je dobré mít a vědět před cestou do lázní Johannesbad

Seznam věcí je co se nám osvědčili je v článku lázně Europa Therme, připomněl bych pouze opět láhev s vodou, na tu fakt nezapomeňte. Ještě bych přidal možná opalovací krém (to podle období kdy sem jedete).

 

To co je dobré vědět než sem pojedete – jaké se očekává počasí – je to proto, že většina bazénů je venku a když začne opravdu pršet, tak uvnitř nebude k hnutí. A také zda mají v Německu nějaké prázdniny…

 

Pokud sem chcete s dětmi, tak to asi nebude úplně to pravé. Nejsou zde žádné skluzavky ani speciální místa pro děti na hraní, to už spíše raději zvažte solné lázně v Gmundu – tip na výlet.

 

Celkové dojmy a hodnocení (srovnání)

Komplex se nám opravdu líbil. Obsah minerálů v bazénech a vyšší teplota pro uvolnění je velmi příjemná věc (plavky čpí jako slabší sirkárna… :-) ). Teplota a minerály by také měly údajně pomáhat s pohybovými potížemi (revma atp.). Na pár drobných maličkostí se lehce zapomene a pobyt zde si člověk užije – výhoda je, že vstup platí na celý den.

 

Zkoušeli jsme provést srovnání s Johannesbad vs. Europa Therme. Každé má svoje, ale celkově se nám asi více zamlouval Johannesbad. Více atrakcí, asi i odhadem větší plocha. Nicméně zase v Europě mají lépe řešené šatny a sprchy a sirný bazén co je „fakt“ sirný. Ideálně tedy od obojího něco. Na odpočinek jsou pak obě střediska vyborná. Pokud máte nějaké postřehy nebo zkušenosti z těchto míst – pište do diskuze, ať si ostatní mohou lépe vybrat.

 

Fotogalerie Johannesbad

Ne
2
Úno '14

Cena nafty a nákupy v Rakousku – Gmund

Cena nafty (PHM) v Rakousku – Gmund

Pohonné hmoty v Rakousku v Gmundu – čerpací stanice AVIA k 4.4.2014:

- nafta – 1,329 EUR/litr

- benzín Natural – 1,389 EUR/litr

 

Pohonné hmoty v Rakousku v Gmundu – čerpací stanice AVIA k 1.2.2014:

- nafta – 1,259 EUR/litr

- benzín nevím jistě – cca asi 1,32 EUR/litr (příště budu pečlivější)

stanice AVIA jsou v Gmundu celkem 2 – ceny byly stejné (pro naftu)

- čerpací stanice označení – Diskont – vedle Hoferu u kolejí:

- nafta – 1,18 EUR/litr (ale moc aut sem tam neviděl…)

 

 

Nákupy a ceny potravin (alespoň orientačně):

- italské těstoviny Carloni (1 kg) – 0,88 EUR

- holandská Gouda – 4,98 EUR/kg

- německý Emmentaler – 2,19 EUR /400g (cca 5,47 EUR/kg)

- směs na pečení chleba – 0,89 EUR / kg (tmavý a slunečnicový)

- mozzarella – 0,59 EUR / 125g

- puding v prášku (3ks v balení) -  0,49 EUR balení

- vanilkový cukr (12 ks po 8g v balení) – 0,34 EUR balení

Z nákupu jsem vybral jen to zajímavější….

St
22
Led '14

Lázně Europa Therme – Bad Fussing u Passova

Lázně Europa Therme – Bad Fussing

Poblíž Passova se nachází komplex lázní (lázeňské letovisko) Bad Fussing. V tomto článku se budu věnovat lázním Europa Therme. Tyto lázně jsou častým cílem jednodenních výletů – takže pro ty z Vás, kteří zde ještě nebyli a chystají se sem bude tento tip na výlet snad nápomocný.

 

Příjezd a parkování

Snad asi všechny cesty do lázní Bad Fussing z ČR vedou přes Passov – odsud dálnice A3 směrem na Salzburg. Dálnice si moc neužijete, zhruba po 15 km (odhadem) budete sjíždět na Pocking. V Pockingu se držte pořád na hlavní a pak sjezd na Bad Fussing – směrovky jsou – my jsme sjížděli u benzínky (Shellka; sjezd je na GPS 48°23’45.722″N 13°18’33.879″E – v podstatě jediný větší sjezd z hlavní silnice, kterou podjedete). Dál od benzíny překonáte dva kruhové objezdy (vidíte nákupní zónu) a směrovka Vás navede na Bad Fussing – u těch kruhových objezdů se ztratit moc nedá. Příjezd do Bad Fussingu je označen maximálkou 30 km za hodinu – a hlídají její dodržování.

Parkování v Bad Fussingu asi podle toho do jakého komplexu se chystáte – nás zajímal komplex Europa Therme (jak jsem již psal v záhlaví). Parkování v podzemní garáži – je zdarma – jen najít místo.

Lázně Europa Therme – Bad Fussing – co Vás bude zajímat

Z parkoviště (krytého) vede vstup a pochod po chodbách – intuitivně jsme sledovali vždy nejširší z nich až po schodech vystupujeme u kas.

Vstupné několik možností – (kompletní informace o vstupu jsou na stránkách zde …). My jsme zvolili Med. Thermal-Schwefel-Gas-Bad za 10.5 EUR. Rozdíl je v tom, že máte vstup do vnitřního bazénu se sírou navíc.

Zaplatíte vstupné u kasy a udělejte čelem vzad a pokračujte ke vstupu do šaten. Napoprvé jsme samozřejmě netušili co máme se vstupenkou dělat, takže se ptáme místního pracovníka – vstupenka na turniket – pak se přiloží ke čtečce a u panelu s klíčema se rozsvítí ten Váš. Ten si vezměte a hurá do šaten a převlíkat.

Klíč je s chipem a pokud máte zaplaceno o ten jeden bazén navíc, tak klíč budete přikládat u turniketu a ten Vás pak pustí do onoho zázračného bazénu.

V době kdy jsme zde byli – prosinec 2013 (konec), probíhala rekonstrukce bazénu číslo 10 – takže do bazénu číslo 8 se nedostanete jinak než venkovním průchodem.

Za 5 hodin pobytu v komplexu jsme zvládli každý bazén (atrakci) 2x a ještě jsme si dali oběd. Možná se Vám bude zdát 5 hodin moc, ale uteče to rychle a to se nám občas stalo, že jsme chvilku čekali než se dostaneme k masážním tryskám nebo výřivkám.

Podotýkám, že jsme zde byli v běžném pracovním dni – takže zde čekám méně lidí. Představa, že je víkend a komplex postupně přijímá autobusy návštěvníků – moc k hnutí tu pak asi nebude – ale to nechám na Vás – případně pokud máte někdo zkušenosti napište nám je do komentáře (pomůžete i ostatním).

Teplota vody se pohybuje v jednotlivých bazénech různě – od nějakých 18 stupňů až ke 40 (pak jdete zrovna do té 18 – jako sauna).

V komplexu se chovejte ohleduplně a pozor na agresivní jednání – nepřizpůsobivé vyprovodí z komplexu.

Co je dobré vzít s sebou do lázní

Spíše než seznam berte následující řádky jako doporučení, které Vám může zpříjemnit pobyt:

- Plastovou láhev s vodou na pití – skleněnou zde nepřipouští (nápis se zákazem).
- Pantofle – hodí se, ale jde to i bez nich (raději ale s nimi).
- Župan – je na zvážení, občas půjdete přes venkovní koridor, bohužel jak se jednou namočí neuschne takže je dobré mít ještě k němu ručník a nejprve se osušit – nebo župan vynechat (a snést chvíli dobrých rad drahé polovičky o nenastydnutí :-) )
- Ručníky, mýdla …
- Starší plavky – teď si asi klepete na čelo, ale až je doma budete sušit, pochopíte (po týdnu a vyprání se zápach sirkárny začne zlepšovat…)
- Svačinu (snack) – nebo peníze na nějaké občerstvení

 

Kam dál a pro řidiče

Z lázní například na nákupy do Passova – nebo jako v našem případě před Vánoci na trhy (viz. Vánoční Passov – teprve jej píši sorry)

Pro řidiče – možná se Vám to nezdá, ale těch pět hodin a teplá voda trochu unaví – nespěchejte na sebe – já si dopřál před odjezdem ještě teplou čokoládu a něco malého. Domů Vás čeká kus cesty…

Čerpací stanice – Shell v Pockingu přímo u nákupní zóny, kudy se budete vracet na dálnici do Passova, jinak poté v Passově.

So
11
Led '14

Dublin

Dublin je hlavní město Irska. Je to velmi příjemné, neuspěchané město, kde se dá pohodlně dojít všude pěšky. Ceny nejsou pro našince zničující a najdete zde jak požitky kulturní, tak ryze gurmánské. V blízké době se s Vámi podělím o více detailů, zatím zde naleznete jen fotky z lokací jako např. Stephens Green, dominanta Spire nebo destilerka Jameson.

So
11
Led '14

Dallas, město žebráků a mrakodrapů, ale i kvalitních muzeí

V létě jsem strávil 11 dní v Dallasu a město na mě zanechalo opravdu silný dojem. Už při příjezdu na centrální dopravní bod Central Business District (CDB) West Transfer Center jsem nestačil věřit vlastním očím, kolik polehávajích bezdomovců a žebráků potkám. To i hlavní nádraží v Praze vytlačilo tuto skupinu lidí alespoň do parku. Pohled na luxusní mrakodrapy mezi jinými rozpadajícími se a ošuntělými budovami ve Vás zanechá pachuť kontrastu luxusu a chudoby. Viděl jsem již nejedno město a toto na mě působilo suveréně nejšpinavěji a nejnechutněji. Podobné pocity ve mě vyvolávala snad jen ta nejindustriálnější část Polské Gdyně, jejíž centrum ovšem bylo oproti tomuto miliónové.

Zážitků mám tolik, že abych se s Vámi o ně nějak přehledně podělil, rozdělím je postupně do více článků. Nyní se zaměřím hlavně na to, co je v Dallasu zajímavého nebo hezkého k vidění. Tyto dvě kategorie dokonce i zde většinou splývají.

Dallas Museum of Art

Dallas Museum of Art

Dallas Museum of Art

Není vůbec špatný nápad začít průzkumem Dallas Museum of Art, kde je vstupné zdarma. Muzeum hledejte u křižovatky Ross Avenue a North Hardwood Street.  Jedná se o velkou budovu s velmi moderní architekturou. U vstupu Vás uvítají sympatičtí pracovníci muzea a ochotně Vám sdělí jakoukoliv informaci. V šatnovém okénku v části s restaurací si odložíte batůžek a můžete po schodech vylézt rovnou nahoru. Tím se dostanete k expozicím uměleckých a historických artefaktů starých indiánských kultur na severoamerickém kontinentě. Jedná se o rozsáhlou expozici, kde se seznámíte například i s Mayskou kulturou. Pokračovat můžete k uměleckým předmětům z obodbí kolonializace, což zahrnuje kromě obrazů například i nábytek. Shlédnout můžete i různé evropské mistry, například Moneta či Courbeta (velmi mě potěšila Liška na sněhu). Expozice jsou opravdu rozsáhlé, najdete i modernu a součanost. Aby se návštěvník neztratil, může si u vstupu vzít plánek, rovněž zdarma. Celá budova je klimatizována, což obzvlášť v Texaském létě (40°C) oceníte. Samozřejmostí jsou i vodní fontánky určené pro pití.

Nash Sculpture Center

Nash Sculpture Center

Cathedral Shrine of the Virgin of Guadalupe

Cathedral Shrine of the Virgin of Guadalupe

Nash Sculpture Center

Trochu jinak je pojaté muzeum zaměřené na sochy. Narozdíl od městského muzea není Nash Sculpture Center zdarma (dospělý za 10USD) a je podstatně prostorově menší. Naleznete zde díla Gaugina, Picasa, ale i díla současných autorů.

Cathedral Shrine of the Virgin of Guadalupe

V srdci města naleznete i katedrálu z Viktoriánské doby. Přes den je veřejnosti dostupná, můžete si prohlédnout hezký interiér, nebo se třeba jen na chvíli schovat před Sluncem.

Old Red Museum

Old Red Museum

The Old Red Museum of Dallas

Na křižovatce Houston Street a Main Street, vedle Dealey Plaza, naleznete červené muzeum. Budovu  nelze přehlédnout, protože barvou i architekturou vyčnívá. Muzeum se, jako jedinné z mnou navštívených, podrobněji zabývá lokální historií. Návštěvník vidí jak Dallas vznikal jako menší osada, převážně zaměřená na produkci bavlny, později ropy. Život zde jistě nebyl jednoduchý, ale městu se podařilo v minulosti vypořádat s mnoha zkouškami. Temným bodem je však atentát na prezidenta Kennedyho, který vytvořil negativní image na dlouhou dobu. Přes různé snahy místních to byl však až seriál Dallas, který změnil povědomí o tomto místě. Určitě doporučuji navštívit!

Sixth Floor Museum

Sixth Floor Museum

The Sixth Floor Museum

Sixth Floor Museum, umístěné v pátém patře (nedělám si legraci, američané číslují naše přízemí jako 1. patro) budovy na rohu Elm Street a Houston Street. Budova vypadá jako sklad z dřívějších dob, čímž také (přinejmenším v 5. patře) opravdu byla, a tváří se jako nemístný doprovod k blízko stojícímu Old Red Museum. Je ovšem dokladem tragické události, neboť z okna této budovy (údajně?) v 5. patře střílel Lee Harvey Oswald 22. listopadu 1963 na projíždějící auto s prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. Ten byl zasažen a nakonec svým zraněním podlehl.

Návštěvník si musí lístky do muzea koupit přes ulici v kavárně (s obchodem a drzými prodavačkami) a pak si může muzeum prohlídnout. Nejdřív jste postupně uvedeni do historického kontextu. Jsou vám ukázány milníky doby, politické a ekonomické problémy na domácí scéně USA a i ve vztahu se zahraničím, tehdy především sovětským svazem. Na scénu přijde mladý a energický kandidát na prezidenta, který však má své odpůrce. Nakonec však vyhraje volby a se svojí ženou Jacqueline okouzlí celý svět. Navštěvuje města, setkává se s lidmi a promlouvá k nim. Jeho ochranka se upřímně více bojí návštěvy Chicaga než-li Dallasu. Přesto nakonec právě v Dallasu je zavražděn, a to po bezproblémovém průjezdu ulicemi města, kde byl obklopen jásájícím davem. Výstava je perfektně zpracovaná a nechybí ani informace o dalších událostech, vyšetřování a konspiračních teoriích. Návštěvník vidí dobový tisk, video i audiozáznamy, vše velmi působivě naaranžováno. Vstupné jsem zde zaplatil nejvyšší, ale stálo to za to, rozhodně navštivte!

 

St
4
Pro '13

Praktické postřehy z Londýna aneb Vánoce se blíží a je čas cestovat!

Sedět doma a koukat se z okna není taková zábava jako někam vyrazit. A v době, kdy se všude rozjíždí vánoční trhy a komerce se utrhla z řetězu, to platí dvojnásob. A pokud jste trhy v Praze nebo ve Vídni už viděli a máte pocit, že je to stejně všechno na jedno brdo, a nebo tam prostě jezdí každý a Vy chcete něco extra, pojeďte do Londýna!

Doprava

Česko – Londýn

Ale od začátku, jak se tam dostat? Pokud nemáte týden dovolenou a pevný žaludek na cestu autobusem, nejspíš to vezmete letecky. Můžete letět z Brna, Prahy nebo Ostravy, zkuste společnosti WizzAir, EasyJet nebo RyanAir. S RyanAirem přistanete na Stanstedu, odkud se do města dostanete autobusem. S WizzAirem zase přiletíte na Luton, a odtud autobusem musíte (pokud chcete být „ekonomičtí“). Z Lutonu bych doporučil EasyBus, je levnější, ale většinou vyprodaný – rezervujte si to předem! Nebo normálně National Express, dražší, ale nemusíte nic řešit, prostě dojdete na nástupiště 10, které je hned před Vámi, když vylezete z letištní haly, zaplatíte, sednete, jedete.

Městská hromadná doprava (MHD) v Londýně

Když už jste v centru, to jest např. Victoria Coach Station nebo Baker Street, nejspíš půjdete na metro, abyste se ubytovali a mohli vyrazit po městě. A tady to začne být zajímavé…

Začne to epizodou, jak si koupit jízdenku a zbytečně se nenapálit. Takzvané Signle fare jízdné vypadá velmi lákavě a přípomíná náš systém – zaplatím, dostanu papírovou jízdenku, cvaknu si jí při vstupu, a při výstupu mi ji turniket sežere. Ale je to strašně předražené a já Vám povím, jak jezdit za polovic. Single fare si totiž kupujete odněkud-někam, resp. na nějaký počet zón a tarif je nadsazený.

Levnější možnost se jmenuje Oyster card, spojitost s ústřicemi mi sice uniká, ale je to taková modrá plastiková kartička s čipem, na kterou si dobíjíte kredit. Vždy přitisknete při na turniket při vstupu a při výstupu, z kreditu Vám bude odečtena příslušná částka. Tarif je zhruba poloviční oproti Single Fare.

Pro nákup Oyster card můžete použít automaty v zastávkách metra. Ale teď průšvih – jedny automaty pouze dobíjejí kredit a jedny automaty na výdej nových karet. Dobíjející automaty berou mince, bankovky a karty. Výdejní automaty pouze mince a karty. Karty bez magnetického pruhu Vám nejspíš nebudou fungovat, Visa Electron je totálně nepoužitelný, Maestro jsem neodzkoušel, ale bude na tom nejspíš podobně. MasterCard jsem si zapomněl, takže s 10 librovkou jsem bezradně v noci přešlapoval před automatem a říkal si – co teď? (Jo ve dne, to můžete jít k okýnku a jste v pohodě, ale spousta letů přistává až večer) Ono totiž za Oyster card se platí záloha 5 liber a minimální počáteční vklad je taky 5 liber. Takže nějaký chytrák vymyslel automat, kde musíte naházet 10 liber v mincích! (pokud nemáte kartu)

Naštěstí byl poblíž otevřený obchůdek s pečivem a chápavý výraz prodavače naznačoval, že nejsem první, kdo uvízl v tomto dokonalém systému automatů. Takže buď si vezměte hodně mincí, pořádnou kreditku/debitku (a ne ty šmejdy co naše banky s oblibou rozdávají), nebo bankovky a víru v otevřený obchod v metru.

Na co si dejte s Oyster card pozor – když si nepípnete při výstupu, tak systém neví, kolik zón jste ujeli a napálí Vám maximální poplatek, který je daleko za hranicí toho, co byste zaplatili za Single fare. Průjezd zónou 1 je speciálně zpoplatněn vyšší částkou, pokud tedy někde poblíž ní přestupujete a podaří se vám zóně 1 vyhnout, použijte při přestupu růžové pípáky, které systému vysvětlí, že jste opravdu do zóny 1 nevlezli a přestoupili jinde.

Bydlení

Tohle asi každý řešíme po svém, mě se dost osvědčil Booking.com. Akorát úplně nevěřte recenzím, protože když si chce recenzent od srdce postěžovat, tak tam tu recenzi nedají. Vhodným doplňkem je pak třeba TripAdvisor, nebo naprosto drze necenzurovaný blog jako třeba ten náš!

Poštěstilo se mi bydlet ve velmi drahých hotelech přímo v centru. Pokud v nich bydlíte běžně, tak to znáte, ale pro ostatní to třeba bude vtipná informace. Jedním z hotelů byl St. Martin’s Lane, poblíž Trafalgar Square. Pět hvězdiček, jo to jsem si dopřál. Ale ty benefity! I v zaplivaném motelu v Dallasu byla Wi-fi zdarma. Tady se však platí 10GBP za den! Pokoj nebyl nijak extra velký na ty peníze, ale ve vybavení byla i žehlička, fén, a jedna eurokonverze zásuvky. (Pozor, Británie a Irsko používá ty své divné ploché kolíky, ale naštěstí napětí mají stejné. Pokud jste siláci a nevadí Vám zničit jak zástrčku tak zásuvku a opravdu nutně potřebujete něco nabíjet, tak s použitím hrubé síly se evropské kulaté kolíky dají narvat do Britských plochých, ale musíte po tom chvilku skákat… ale to je zase jiná story :D ) V pokoji jsou nastražené i různé sladkosti, balená pitná voda, atd. Ale poblíž vždy leží papír s ceníkem a ty ceny opravdu stojí za to… A abyste se z toho nevykroutili, tak si předem musíte na recepci autorizovat platbu 100 liber na kartě, která neodejde, pokud se žádné z těch věcí nedotknete. Dobrá zpráva je, že s žádnou kartou nebyl problém.

Druhý hotel byl Nadler Soho poblíž Soho square. Asi tak poloviční cena, ale trochu zádrhel. Měl jsem s sebou Maestro a Visa Electron debitky. A ani jednu nepřijímaly. Cena byla (ač poloviční než za hotel předtím) poměrně nekřesťanská a takovou hotovost jsem s sebou vážně neměl. Na moment to vypadalo, že budu bydlet v krabici pod Tower Bridge, ale poblíž byl naštěstí bankomat. Samozřejmě když se pokusíte vybrat tak velkou částku z karty, tak Vás banka ustřihne. Jednu kartu jsem vyždímal do limitu. Zbývalo ještě sehnat 80 liber. Na druhé kartě bylo málo peněz. Z té jsem vyždímal 60 liber a zbylo mi na ní 153 Kč, asi nade mnou někdo držel ochrannou ruku, že jsem dostal alespoň těch 60GBP. Po kapsách jsem vylovil ten zbytek a s hrstí bankovek (samozřejmě, že to z těch bankomatů leze po dvackách :P ) šel zaplatit. Sláva. Jinak byl ale Nadler Soho celkem fajn. Pokojík byl zhruba stejně velký jak v St Martin’s Lane, ale vybavení o 100% lepší. Ovšem po vstupu byla totální tma. Cvakám vypínače a nic. Že musím někde něco zapnout, to jsem věděl, ale tma byla jak v pytli, tak si to zkuste najít. Nakonec jsem našel slabé červené světýlko a dotkl se kartou, kterou se odemykaly dveře. Pokoj ožil. Hurá, plácnu s sebou na postel… a pokoj zase zhasl. Karta se musela vložit a ponechat.

Součástí vybavení byla i Smart televize, na které jste si museli najít přihlašovací údaje k Wi-Fi. K dispozici byl i HDMI kabel, RJ-41 kabel (to jest normální ethernetový síťoví kabel, pokud vám v notebooku nejde Wi-Fi). Fén, žehlička… ale to hlavní: kuchyňka s mikrovlnkou, talíři, miskami, příbory, hrnky, skleničky. K dispozici byla i konvice a čaj a káva zdarma. Kávu, čaj a konvici jsem zažil i v 3* hotelu v Dublinu, ale celou kuchyňku včetně kohoutku s filtrovanou pitnou vodou, to jsem viděl prvně. Chápu, že 5* hotely jsou o tom, že jste bohatí a za luxus si klidně připlatíte. Ale tohle jsou takové praktické základní věci a přijde mi strašně hloupé, že „horší“ hotel je nabízí v základu, pro mě osobně je to mnohem komfortnější.

Co v Londýně?

No cokoliv! Aktuální program a informace najdete na stránkách města Londýn. Rychlá doporučení jsou – Trafalgar Square a stromeček (a galerie hned vedle se vstupem zdarma). Oxford Street a Regent Street, místní by Vás nasměrovali i na Sloane Square. Já se zašel podívat do Hyde Parku na Christmas Wonderland. Vypadá to jako hodně kolotočů, ale jsou tam i stánky se vším možným. Jen mi pořád vrtá hlavou, proč velkou část plochy zabírala Bavarian Village, plná Biergartens a všude samé Wursty… Himl, však jsem jel do Londýna, abych viděl i něco jiného než co je za humny! :D Tak jako tak ale určitě nebudete litovat. Jen se připravte na to, že kupní síla liber je trochu jiná než ta naše.

 

So
2
Lis '13

Zámek Mespelbrunn

Zámek Mespelbrunn – perla ve Spessartu

Pokud již budete ve Spessartu, pak určitě navštivte zámek Mespelbrunn – dovolím si tvrdit, že se jedná o perlu schovanou ve Spessartském lese. Návštěva s prohlídkou Vám od zaparkování zabere tak cca 2,5 – 3 hodiny. Mimochodem víte, že se zde natáčely některé scény z filmu Hospoda ve Spessartu? Zábery z filmu poznáte na první pohled. A pokud Vám toto nestačí, pak prohlídka otevřených částí zámku s průvodcem nabídne zajímavý pohled do historie.

Příjezd a parkování Mespelbrunn

Přes dálnici A3, pak k zámku musíte sjet z A3 na exitu 63 a směr Mespelbrunn – jsou zde cedule (tedy za nás tomu tak bylo – celý sjezd byl v době našeho příjezdu velkým staveništěm, takže asi bude značně rozšířen a zlepšena dopravní obslužnost). K zámku se musí projet přes celou vesnici – v ní čekejte (na Německo až s podivem) rozmlácenou a zvalchovanou cestu.

Těsně před koncem vesnice je cedule a sjezd na parkoviště (od A3 je to doleva) na Schloßalle – parkoviště (jsou zde 2) placené – 2 EUR pro OA. Parkují zde i autobusy (na tom spodním) – to horní je jen pro osobní auta. Odhadem se na spodní vejde tak 120 aut, na horní tak 15 aut. Uprostřed sezóny tu bude asi s místem problém.

Přesné GPS pro parkoviště k Mespelbrunnu je 49.905754, 9.299593.

Cesta a prohlídka zámku Mespelbrunn

Od parkoviště je to k zámku cca 300 metrů procházky skrze alej, kousek podél vody. Hned na začátku se nachází cedule s informacemi. Část se věnuje historii zámku a část filmu. Co je zajímavé, Mespelbrunnský zámek se údajně objevuje (a objevoval) na pohádkových ilustracích pro svou jedinečnou polohu a malebnost okolí.

Vstupné na zámek Mespelbrunn je 4 EUR pro dospělého návštěvníka, 2 EUR pro studenty. Zámek je v soukromém vlastnictví. Z toho také plyne omezené množství místností co lze navštívit. Dále horní patro smíte navštívit jedině s průvodcem – výklad v NJ,AJ,RU,ŠP,FR – češtinu nečekejte. Fotografovat uvnitř se smí jen dole a pouze pro soukromé účely. V horním patře je to striktně zakázáno (a většina německých turistů to porušuje :-) …). Se zvláštním povolením se pak smí fotit i nahoře (platí se).

Zákaz focení je z důvodu zabezpečení – uvnitř zámku naleznete celkem slušnou sbírku skic a obrazů od Dürera a dalších umělců. Unikátem je také lustr z benátských skláren (z ostrova Murano – viz tip na výlet do Benátek) – lustr pochází někdy z počátku 20. století a dovezli jej sem zalitý v másle.

Za povšimnutí určitě stojí vstupní portál do 1. patra. Průvodce k němu podává celkem obsáhlé informace. Za 0,3 EUR si lze koupit u vstupu povídání o zámku v AJ – A4 z tiskárny se základními údaji a povídáním – kde si pak přečtete i to co Vám průvodce neřekne. Trochu škoda je, že se snažili, většinu věcí namáčknout do co nejmenšího počtu místností.

 

Doba prohlídky je odhadována na cca 45 minut v závislosti na množství dotazů a rychlostech přesunů skupiny.

Fotogalerie

25
Říj '13

Lohr am Main – do Spessartu za Mluvícím zrcadlem z pohádky o Sněhurce a kulisami k filmu Hospoda ve Spessartu

Lohr am Main – do Spessartu za Mluvícím zrcadlem z pohádky o Sněhurce a kulisami k filmu Hospoda ve Spessartu

Lohr am Main je malé město se středověkou zástavbou tvořenou polodřevěnými domy, které se nachází v sousedství Spessartského lesa. Jestli lze o nějakém místě napsat, že bylo okouzlující, tak je to právě Lohr am Main. A pokud Vám to nestačí, pak přidám ještě další důvody proč toto místo navštívit – uličky města posloužili jako kulisy pro film Hospoda ve Spessartu a navíc odsud pravděpodobně pochází pohádka o Sněhurce – mimo jiné je zde také předloha pohádkového Mluvícího zrcadla.

Pokud tedy hledáte tip na výlet s dětmi (ať již při tranzitu přes Německo nebo jen na několikadenní pobyt v karavanu), tak zde si opravdu užijete.

Lohr am Main – příjezd a parkování

Pravděpodobně pojedete přes dálnice, takže sjezd buď z A3 nebo A7 a pak až do samotného města. Parkování ve městě je na vyhrazených parkovištích zdarma – jedno z nich jsme vyzkoušeli.

Nachází se v těsném sousedství historického centra a řeky – velikost odhadem pro cca 500 aut – najdete jej na následujících souřadnicích GPS: 49°59’37.258″N, 9°34’48.392″E – poznáte jej podle toho, že z obou stran se nacházejí mosty – starý a nový most. Parkování je zde tedy zdarma a v době od 8.00 do 18.00 jsou zde otevřené věřejné záchodky s úklidem (a také zdarma – to už je tedy servis).

Přímo u vjezdu je navíc cedule, kde Vás město zve k tomu, aby jste si zde udělali dovolenou, takže není divu, že se zde nachází i parkoviště pro karavany (hojně využité). Strategická poloha je pak naprosto ideální. Přes den je parkoviště hojně obsazené, ideálně je přijet tak okolo půlnoci – to je zde téměř prázdno.

Přesně okolo půlnoci jsme dorazili také my a přespali v autě (jo, není nad velkej kufr :-) ). Ráno v 9:00 už bylo parkoviště téměř plné. Během noci jsme nezaznamenali žádný problém, ráno jsem zjistil, že při nočním příjezdu nejsou vidět vymezené pruhy – takže jsme stáli přes dvě místa – nikdo to neřešil – nicméně ihned jsme to opravili a během pár minut už bylo druhé místo obsazeno.

 

K nalezení dalších Vám může pomoci následující mapka – uveřejně se souhlasem infocentra.

http://www.lohr.de/eigene_dateien/tourismus/prospekte/parkplatzplan-2012-2-1.pdf

 

Středověké uličky Lohru – procházka a hledání filmový kulis

Z parkoviště se vydejte přes hlavní silnici směrem k městské bráně, za níž ihned začíná historie. Pro lepší orientaci přidávám odkaz na infomapu z turistického centra – http://www.lohr.de/eigene_dateien/tourismus/tour-sonstiges/2010_altstadtrundgang_in_englisch_kl.pdf

 

Doporučuji pomalou klidnou procházku. Nacházíte se totiž v místech s nejhezčí výzdobou města a ulic – zkuste chvíli jen tak popocházet a kochat se místní architekturou – je zde na co koukat (viz. fotogalerie). Až dorazíte k radnici a budete mít štěstí, koupíte zde již od 2 EUR za litr místního jablečného moštu – byl o něj vcelku zájem – takže jsme to zkusili a už víme proč. Ještě později odpoledne se nám cestou v autě vezl malý kanystr (ten prodej mají vychytaný) – a protože jsme neusnuli, tak to nebylo z otráveného jablka :-D.

 

Hospoda ve Spessartu – tak kde jsou ty kulisy?

V úvodu jsem zmínil, že město posloužilo jako kulisa pro film Hospoda ve Spessartu (r. 1958). Pokud film znáte, pak Vám určitě některá místa při procházce budou povědomá – jestli pak poznáte, zda je ve filmu záběr na budovu radnice či nikoliv? Hádejte, hledejte a případně pište Vaše postřehy…

 

Až přijdete k radnici dejte se doprava přes malé náměstíčko a cesta Vás dovede k infocentru u něhož je také přes parkoviště zámek. Na infocentru je určitě dobré se zastavit – mají zde prospekty k dalším výletům – info o pěších trasách a brožůry o Sněhurce (snad na všech je známá postava černovlasé dívky s jablkem a žlutou sukní…) – v některých propagačních materiálech jsou vloženy i pohlednice se Sněhurkou… Z infocentra určitě zamiřte na zámek do muzea.

Muzeum, Mluvící zrcadlo a pohádka O Sněhurce

V zámku se nachází místní muzeum – vstupné 4 EUR / osoba.  V muzeu projdete zde od historie těžby dřeva, výroby sudů a lodí přes informace k filmu Hospoda ve Spessartu až po zrcadlovou místnost s největším zdejším skvostem – historickým Mluvícím zrcadlem z pohádky o Sněhurce. Teď se určitě zeptáte, zda zrcadlo promluvilo? Nu řešení této otázky nechám na Vás, pouze upozorňuji, že není dobrým nápadem, když stojí před zrcadlem požádat dámské složení výpravy ať udělá úkrok stranou – zrcadlo pak sice nekecá, ale ty následky … :-).

 

Podle informací z místního infocentra v roce 1986 jistý historik Dr. Karlheinz Bartel odpublikoval svou teorii o podkladech pro vznik pohádky o Sněhurce. Dle jeho teorie ukazují reference o vzniku právě na region v okolí Lohru.

Teorie tvrdí, že historickým prototypem byla Maria Sophia Marghareta Catharina von Erthal narozena 1725. Její otec Philipp Christoph von Erthal působil na zdejším magistrátu a často byl na diplomatických misích jako ambasador a zahraniční ministr pro arcibiskupa. Pravděpodobně jednal i s panovníky evropských rodů, čímž mohl být vnímán jako sorta královské rodiny a místní zámek v Lohru pak mohl být jeho sídlem.

Po smrti matky Marie Sophie v roce 1741 si její otec vzal Claudii Elisabeth Marii von Venningen z Reichsteinu. Jeho častou nepřítomnosti doma je poté vysvětlována neaktivita krále v pohádce a měla za následek protěžování Claudiiných dětí z předchozího manželství na úkor Marie Sophie (Sněhurky?).

Důležitým pojítkem je zde také právě magické Mluvící zrcadlo, které je zde v Lohru v muzeu k vidění. Je dokázáno, že toto zrcadlo pochází z dílen zdejší Mainzké zrcadlové manufaktury. Tato výrobna byla údajně známa a slavná ve větší části tehdejší Evropy. Ředitelem firmy byl již zmíněný Philipp Christoph von Erthal a Mlucící zrcadlo bylo zřejmě dar pro jeho druhou manželku.

Les v pohádce by pak mohl být hustý Spessartský les. Sněhurčin útěk skrze hory je pak pravděpodobně odkazem na horskou stezku již ze 14. století. Další podporou této doměnce by pak mohl být rozvoj tehdejšího hornictví stříbra a mědi (v polovině 18. století zde bylo asi 500 horníků) – což by mohlo být vysvětleno jako trpaslíci chodící pracovat do dolů. Další podklady a důkazy pak lze nalézt ve zmíněné teorii.

Použité zdroje:
http://www.lohr.de/eigene_dateien/tourismus/schneewittchen/schneewittchen-text-englisch__dr._vorwerk_-2012.pdf
http://www.lohr.de/eigene_dateien/tourismus/schneewittchen/text_12.11.12_zu_schneewittchen.pdf

 

Rozloučení s Lohrem

Každé místo a město se snaží na něco přilákat návštěvníky – zde je to asi celkem jasné – pouze dodám, že místní tím opravdu žijí. Pořádají zde různé slavnosti a během některých jsou snad všechna místní děvčata převlečena za Sněhurku…

Až budete hledat kam dál z Lohru nebo co ještě navštívit ve Spessartu – mohl by Vám přijít vhod následující článek – tip na Výlet na zámek Mespelbrunn.

Fotogalerie Lohr am Main