Fotografie z cest po světě

Obrázky z Cestování světem

Cestování světem

Web o cestování pro cestovatele a zvědavce

21
Čvc '17

Cena PHM Rakousko – Gmünd

Ceny v Gmündu jsou platné k 21.7.2017
Diesel 1,034 EUR / litr
Super95 1,104 EUR / litr
St
12
Čvc '17

Cena PHM Německo – Grafenau 11.7.2017

Ceny platné k 11.7.2017  
Diesel: 1,079 EUR / litr
Super E10: 1,269 EUR / litr
Super: 1,289 EUR / litr
7
Čvc '17

Autem do Itálie – potíže s mýtnou branou na dálnici

Problém s mýtnou bránou, už jste to v Itálii zažili? Pokud ne, třeba vás to čeká aneb když se může na cestě něco zajímavého přihodit, tak mám dar být u toho :-)....

Mýtná brána jednoduše

Mýtné brány v Itálii mají k platbě většinou automatickou kasu. Při vjezdu na dálnici vezmete tiket z turniketu a stejný tiket pak vložíte při výjezdu do mýtné brány a zaplatíte.  Tolik k normální situaci.

Mýtná brána složitě

V méně normální situaci se vám může stát (a mě se stalo), že jsem vložil 50 EUR bankovku a místo 38,5 EUR nazpět, jsem obdržel pouze 15 EUR (mince a jednu 10 EUR bankovku). Rozsvítí se světlo a jeďte...! Takže jsem zůstal stát a začal zkoumat, kde nastala chyba. Znovu jsem zkusil zkontrolovat prostor pro mince a i pro bankovky. Zda to není někde zaseklé. Hm, ukázalo se, že nebylo. Hledám nějaké tlačítko na zvonek k operátorovi. Místo toho na mne vybafla z reproduktoru nějaká paní a anglicky mi sdělila, že mám zelenou a mám pokračovat v jízdě.

Nepojedu, chci svoje peníze

To jsem ale neudělal a sdělil jí, že mi automat nevrátil správně peníze a nepojedu nikam, dokud se situace nenapraví. Odpověď jednoznačná - jeďte dál. Tak to jsem přesně neudělal. Sdělil jsem, že nepojedu, dokud mi nevrátí správně peníze. Místo odpovědi vyjel z automatu lístek s bonem na 23,5 EUR a paní mi sdělila, že mám jít za jejím kolegou, který je na jedné z bran.

Dobrá tedy, popojedu ale jen kousek

Vyjel jsem tedy za mýtnici a zastavil hned za ní, tak aby mohlo další auta projet. A pak jsem absolvoval ve výstražné vestě (jsme přeci ještě stále na dálnici) lehce adrenalinovou pochůzku mezi vyjíždějícími auty a postupně hledal onoho kolegu. Když jsem ho viděl v budce mýtnice, tak jsem se tam prostě vetřel podél stojícího auta. Kolega vracel peníze řidičovi a když mne viděl něco zablekotal italsky. Zkusil jsem mu anglicky vysvětlit, že mi automat nevrátil peníze. Koukal na mne, jak hluchej. Tak jsem mu zamával bonem z automatu před nosem a natáhl ruku - "davaj kamaráde". Kouknul na lístek, vzal "maníky" z kasy a vrátil (sláva 🙂 ). Cesta zpět opět mezi auty - ti řidiči vás tam prostě nečekají, jakmile zaplatí, tak na to většinou hned šlápnou. Bez té vesty nevím nevím...  

Na závěr doporučení

Zkontrolujte si, kolik vám automat vrátí. A pokud to nebude OK, buďte neodbytní. Jinak by mne paní vyhodila a měla rejži za 23 éček jentak... A když už to náhodou budete také řešit, nezapomeňte si vzít tu vestu!
Čt
6
Čvc '17

Mondsee

Stejnojmenné lázeňské městečko v Rakousku, které láká především na panoramatické výhledy přes Měsíční jezero - Mondsee. Pojmenování údajně získalo na základě svého tvaru, který připomíná srpek měsíce.

Příjezd k Mondsee a parkování

Z dálnice A1 sjedete dle ukazatele a prakticky jste ve městě. Město má několik větších parkovišť - provozovaných zdarma. Pokud míříte přímo k jezeru pokračujte od cedule města stále dolů z kopce. Směrovky na místní provozovaná parkoviště jsou velké a dobře viditelné. My směřovali na parkoviště k promenádě, má odhadem na 80 míst a přímo s promenádou sousedí.

Parkování ve městě jsme také vyzkoušeli - chtěli jsme projít zámek a náměstí. Tentokrát jsem parkoval u kostela.

Důvody proč navštívit Mondsee

  • Návštěvu tohoto města - jezera je dobré spojit například s cestou z/na dovolenou/výlet. Všichni se příjemně protáhnou a můžete dále pokračovat.
  • Dalším důvodem může být například místní čerpací stanice OMV. Rozdíl v ceně nafty byl 0,3 EUR na litr (dálnice nafta 1,339 EUR litr - OMV Mondsee 1,040 litr).
  • Pro milovníky staveb a architektury - místní kostel byl stavěn už někdy okolo roku 748. Do stávájící podoby byl ale mnohokrát přestavován a upravován, takže z původní stavby zbylo velmi málo - desky ve zdích. Nicméně architektonicky je to velmi hezký počin, stejně jako malebné centrum města.
  • Za zmínku možná stojí i to, že zde byl na návštěvě Helmut Kohl.
  • A nebo si prostě jen zajděte na promenádě do Pizzerie Toskana a dejte si originální italskou zmrzku.

Fotogalerie

St
5
Čvc '17

Lignano Sabbiadoro

Lignano je takové typické italské letovisko. Ještě před cca 100 lety na jeho místě stálo pár domečků, chatrčí a nějaké molo. Dnes je to místo pro klidnou dovolenou. Na rozdíl od Bibione se mi líbí mnohem více. Pravděpodobně to bude tím, že zde byl z mého pohledu zvolen jakýsi jiný přístup k výstavbě. Naleznete zde sice také ty klasické věžáky, ale především vilovou zástavbu. Ulice nejsou takový ten jednotvárný betonový povrch, ale je zde spousta zeleně a poměrně klid (tedy pokud nejste přímo v centru nebo v části Sabbiadoro - tam je to o tom „betonu“).

Otestovali jsme zde celkem 3 vily u 3 různých agentur a spokojeni jsme byli všude. Osobně se nám ale nejvíce zalíbilo v části Pineta. Naše požadavky na ubytování byly celkem náročné 🙂 - vila do vzdálenosti 300 metrů chůze, přízemí se zahradou a parkovací místa.

Ubytování po vlastní ose

Pokud nechcete hledat přes konkrétní agenturu (a googlit a googlit), tak zkuste www.lignano.it.

Většina zdejších agentur na pronajímání nemovitostí má na těchto stránkách celou svou nabídku. Ceny, které vidíte jsou přímo agenturní, už si na ně žádný zprostředkovatel nic nepřidá. Bohužel tam ale zpravidla není započítán finální úklid (je to povinný příplatek, ale nějak o něm italové zapomínají napsat). Cena úklidu bývá také rozmanitá - cca 40 - 65 EUR.

S ubytováním také často souvisí cesta - a na té se vám může například stát, že mýtná brána špatně vrátí peníze - v článku Autem do Itálie - potíže s mýtnou bránou na dálnici si o tom můžete přečíst více.

Bude vás zajímat k ubytování

Pokud se vám něco zalíbí stačí buď udělat rezervaci přes tyto stránky, nebo si tam zavolat (telefon mají v textu ve stránce o nás) a oni vám sdělí přímo agenturu, která nemovist pronajímá. A tam už si to dojednáte. Rozdíly v ceně oproti některým zprostředkovatelským serverům jsou někdy značné (viděl jsem 10 EUR rozdíl ale i 80).

Výhody ubytování přímo přes agenturu jsou i ve slevách při dalším ubytování (samozřejmě pokud jdete ke stejné agentuře).

Psal jsem, že jsme otestovali 3 agentury. Jednalo se o Intras, Agenzia Lignano a Guliver. Ve všech se domluvíte anglicky i německy. Agenzia Lignano uvádí i česky, pracuje tam paní (odhadem) z polsko-slovenských hranic.

Vzdálenost ubytování od moře doporučuji buď změřit přes mapy nebo prostě vynásobit uvedenou na stránkách x2 a je to tak ta reálná. Zdá se, že místní metr bude kratší než ten co používáme u nás 🙂

Kde nakoupit

Nakoupit lze v místě v menších samoobsluhách, EuroSpar v centru Pinety, Lidlu, PAMu (již v části Sabbiadoro). Nejvíce mne oslovil PAM a to hlavně kvůli výběru místních vín a oblastních sírů.

Každé pondělí od cca 8 hodin do 13 hod jsou v Lignanu trhy. Vesměs oblečení, boty, osušky a pochutiny, to vše za zdatné asistence prodejců cetek a pouťových zbytečností... Ceny jsou mírně smluvní (tak o 1 - 2 EUR).

Kde se dobře najíst

Pokud nemáte zaplacenou nějakou formu penze, tak doporučuji restaurace otestovat. Večeře většinou těstovinové nebo kombinace mořských plodů a tak podobně.

Kdo má rád jen pizzu, tak si zde přijde na své. Otestovali jsme několik míst v oblasti Pineta a hodnotil bych to asi takto:

Pizza Nigros - žádná chuťová bomba, ale najíte se

FeFood v centru na Viale a Mare - těsto vynikající, tady se najíte fakt dobře, ale je to klasika na byznys

Pizzeria LoSfizio - Via Raggio di Mezzodì (skoro na konci Pinety směrem k Sabbiadoru) - chuťově dobrá pizza, ale spíše tam nechoďte - když si objednáte půl a půl pizzy, tak naúčtují 50% procent za první a 50% procent za druhou a k tomu poplatek 2 EUR za „cosi“ a ve finále to stejně máte na jednom korpusu, takže moc nechápu, jaký je rozdíl, když na jednu půlku dají salám a na druhou sýr? U ostatních prodejců se mi to nestalo. Ptal jsem se na důvod a chlapci se chovali docela odměřeně. Upozornil jsem je, že v ceníku tento příplatek vedle ostatních jaksi chybí a odpověď byla, že to je můj problém. Kontroloval jsem to opakovaně (tedy 3x za poslední rok) a žádná změna.

Pizza Al Taglio Zaro SAS - Via Giardini 52 - je to kousek od LoSfizio a pokud bych měl vybrat jednu pizzérii, tak je to tato. Rodinný podnik - staří italové, poctivé těsto, nešetří na surovinách. Je vidět, že pán byl „kuchař“ s velkým K a když je pozorujete, tak to je paráda. Jo a zapomněl jsem zmínit, že cenově jsou suveréně nejlevnější (rozdíl až 2 EUR - a ty pak utratíte vedle za zmrzku 🙂 ).

Zmrzlina - jestli počítáte velikost porce, bežte do centra Pinety k Gelateria Yogurteria Baby Eis. Výběr tak nějak největší a porce taky. Cenově jinak všude stejně - 1 kopeček - 1,3 EUR a násobky za další.

Co by Vás ještě mohlo zajímat

Komáři - jsou a potvory dělají nehezky velké cucáky, takže nějakou tu chemii na noc do zásuvky užijete....

Čistota pláží - modrá vlajka zde není jen tak, každé ráno okolo 7 se po pláži prohánějí traktory a sbírají naplavenou trávu a odpadky, vše pak následně odveze náklaďák. Rozhodně to nezavezou zpět do vody, jako jsem již viděl...

Sprchy na pláži - teplá voda za 0,5 EUR na 2 minuty (odhadem).

Lehátka na pláži - lepší zkusit přes agenturu pro ubytování, mají tam vždy nějakou slevu.

Medúzy - objevují se na pláži většinou po ránu po přílivu nebo po bouřce, když vás žahne jděte za plavčíkem na věž rád pomůže

Ložní prádlo - jen občas je v ceně, jinak vždy za příplatek cca 8 EUR

Zásuvky ve vilách - většinou sedí jen zástrčky fáze-nulák jako na mobil. Tam kde je pračka v apartmánu, tam připojíte i klasiku.

Příjezd v sobotu - do 7 - 8 hodin do rána to je OK, pak se připravte na kolonu, někdy až ke sjezdu z dálnice. Pokud se do ní dostanete, tak si pěkně postojíte.

Tipy na výlety

Benátky- jednoznačně nejblíže, Ravenna, cestou zpět do ČR pak doporučuji zastávku třeba na Mondsee v Rakousku (Měsíční jezero).

Fotografie

Po
19
Čvn '17

Azory – lodí za velrybami a delfíny

Azory, daleko od kontinentální pevniny, obklopeny Atlantickým oceánem, jsou na ideálním místě pro sledování delfínů a velryb ve volné přírodě. Místní turistický průmysl si toho je dobře vědom a tak každý den vyráží na moře několik výprav od různých soukromých společností. Všechny stojí plus minus stejné peníze (kolem 40-50EUR na osobu, musí se rezervovat dopředu), ale každá má samozřejmě jiné lodě. Asi bych vám doporučil preferovat trochu větší loď, protože z větší výšky nad hladinou víc uvidíte. Myslím, že je to super zážitek, ale nemějte nereálná očekávání:
  • Lodě se nesmí k velrybám příliš přibližovat a nesmí v jejich blízkosti mít zapnutý motor. Určitě tedy nebudete mít velrybu skoro na dosah ruky (pokud se zrovna nerozhodne připlavat až k vám, ale nevsázel bych na to). A pokud nemáte mega super teleobjektiv, tak ani fotky nebudou nic extra. To se spíš vydejte někam do oceanária (třeba do Lisabonu). Tady si radši užijte, že je vidíte v přírodě.
  • Loď se musí všemožně přetáčet a natáčet, každou chvíli se někam rozjet, pak zase honem zastavovat. Normálně na to netrpím, ale bylo mi ke konci celkem blbě. Děti předem určitě nadopujte nějakým kinedrylem.
  • Může se stát, že uvidíte tak akorát delfíny (ani to není nikde garantováno) a po velrybě nebude ani vidu ani slechu. Nejste v cirkuse a velryby nejezdí kolem podle harmonogramu, jak se turistům hodí. Na druhou stranu, většina společností nabízí, že vám lístek bude platit i na další den, pokud zrovna žádnou velrybu neuvidíte. My jsme měli štěstí a potkali jsme dvě, jedno byl keporkak a to druhé už si nevzpomenu. Mám z toho i nějaké mizerné video ale nestálo to za to, abych to sem dával.
  • I kdyby v Pontě Delgadě bylo teplo, vezměte si na loď bundu. Ideálně softshellku, případně něco na hlavu. Na moři bude foukat vítr a bude tam zima.
  • Vyjížďka taky může trvat 3 nebo 4 hodiny, tak si nezapomeňte jídlo, pití, sluneční brýle a třeba i opalovací krém (že je vám zima neznamená, že se nespálíte). A mimochodem, ještě jedna výhoda větší lodě - mají záchod.
Ne
18
Čvn '17

Ponta Delgada – Ananasová plantáž A. Arruda

Ananasová plantáž A. Arruda (podle Dr. Augosto Arruda) je údajně jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí na ostrově São Miguel. Ananasy se zde pěstují poměrně unikátním způsobem ve sklenících. Aby dozrály rychleji, jsou v období květu skleníky vykuřovány kouřem z kůry stromů.

Tyto ananasy asi jen tak neochutnáte. Prý patří chuťově mezi nejlepší na světě a prodávají se v aukcích v Londýně.

Vstup na plantáž je zdarma a službu konající hlídač, který nejspíš nebude umět ani slovo anglicky, vám podá papír s anglicko-portugalským popisem plantáže a její historie.

Něco ale určitě ochutnat budete moci, a sice ananasový likér, který se přímo zde prodává. Není pravda nejlevnější (15EUR láhev), ale jestli lituji, že jsem něčeho na Azorech nekoupil hodně, je to tento likér.

Můžete se také podívat přímo na jejich stránky, ale ještě v době vzniku tohoto článku, byly jen portugalsky. Google Translate si s tím ale celkem slušně poradí 😉

Ne
18
Čvn '17

Azory – rady a tipy před cestou a na ní

Doprava tam

Letecky buď přes Lisabon, nebo nověji přes Londýn. Z London Stansted létá přímá linka od Ryanairu do Ponty Delgady. Kupujte ale v předstihu, využívá ji hodně lidí. Z letiště (pokud si nepronajmete auto) bych vůbec nic nevymýšlel a jel prostě taxíkem.

Doprava na místě

Mezi ostrovy jezdí trajekty, existují ale i letecké spoje. My jsme se spokojili s hlavním ostrovem a cestovali pouze po něm. Pokud si nepůjčíte auto a nejezdíte si po svém, na výběr máte buď veřejnou dopravu nebo taxi. Na ostrově São Miguel funguje veřejná hromadná doprava, tedy autobusy. Baťůžkáři ji vcelku využívají. Ale na to jak je ostrov malý, tak jsou autobusy hodně hodně pomalé - občas zastavují opravdu snad na každých 300 metrech. Mimochodem, podařilo se mi nechat se odrbat i řidičem autobusu. Stálo mu to za to mi naúčtovat o půl-euro navíc a ještě ani nevytiskl jízdenku (většině pasažérů jí tiskl). Asi se tvářím moc jako cizinec... Možná jsem se měl hádat, ale po celodenní tůře jsem se na to vykašlal. Jízdní řády zjistíte i na internetu, dokonce jsem našel jakousi aplikaci na Android. Další možností je taxi. Kupodivu jsme s tím neměli žádný problém. Je ale dobré si předem zjistit telefonní čísla na některé taxi společnosti (některé jsou v Pontě, jiné jsou zase v ostatních dalších městečkách). Když jsme tak jeli z čajové plantáže zpět do Ponty Delgady, ušetřili jsme si čekání (a možná i peníze?) tím, že jsme si volali taxi z Ribeiry Grande. Cesta nás vždy vyšla na cca 25EUR (standardní taxa?), ale když nejezdíte po jednom tak to není tak hrozné. Navíc zjevně si taxikáři vydělají slušně, takže jsou většinou pohodoví a ještě vám poví, co je kde zajímavého.

Je libo chodník?

Pokud budete chodit po Pontě Delgadě pěšky mimo centrum, tak se připravte, že budete muset procházet přes místa bez chodníků, zato občas s pěkně frekventovanou dopravou.

Počasí

Úplně první věc, co bych chtěl připomenout: Je to Atlantik, nejezděte se sem koupat. Bude vám zima.

Klasická tlačenice na pláž.

Je tu často polojasno, ale nenechte se tím zmýlit. Sluníčko opaluje i přes mraky. Byli jsme na jedné tůře, celou cestu spíš chládek (šel jsem to v mikině). Na konci dne jsem měl mírně připálený obličej. Berte to něco jako když jste v létě na Šumavě, ale s tím, že se musíte o dost víc chránit před UV zářením.

Ostatní

Vtipný detail - jste na ostrově a to znamená trochu zjednodušenou infrastrukturu odpadních vod. Takže... papír ne do záchoda, ale pěkně do koše vedle. Jinak to ucpete a budete se hodně divit.

Jídlo, pití

Pokud se nechystáte na dovolenou s kufry plnými chleba a paštik, budete se muset spolehnout na místní zdroje. Mnozí se mnou asi nebudou souhlasit, ale Portugalské jídlo mě dvakrát nenadchlo. V restauraci preferujte ryby a mořské plody. Abych vysvětlil svůj dojem: Jednou jsem si objednal omeletu. Na talíři mi přistála vaječná omeleta, kopeček rýže a bramborové hranolky. Drze jsem se zeptal, zda by nebyla nějaká zelenina. Číšník mi sdělil, že kečup hned přinese. Tohle byl sice extrém, ale nebylo to naposled, co jsem viděl podobné brutální kombo. Protože jsme si mohli v apartmánu vařit, vydali jsme se nakoupit i do velkého supermarketu (na kraji Ponty Delgady je velký Spar) a nakoupili různé věci. Víno, sýry, marmelády, atd. Záměrně jsme kupovali produkty vyrobené pokud možno na Azorech nebo alespoň z Portugalska. Konkrétní produkty si už moc nepamatuji, ale rozhodně jsem neměl touhu si cokoliv z toho vozit domů. A přitom zrovna portugalská vína mám jinak za hodně dobrá...
Ne
18
Čvn '17

Ponta Delgada – „hlavní město“ Azor

Azory mě už dlouho lákaly svojí výjimečností. Tyto ostrovy jsou součástí Portugalska, ale jsou autonomním regionem žijí si tak trochu vlastním životem. Položeny skoro tisíc kilometrů severozápadně od Madeiry jsou nezápadnějším územím EU. Od Madeiry se velmi liší svým podnebím - leží v mírném podnebném pásmu, ale jejich původ je rovněž sopečný. Díky tomu je azorský terén poměrně členitý, kopcovitý až hornatý. Ponta Delgada byla založena už v polovině 15. století a leží na hlavním ostrově São Miguel. Je správním střediskem Azor, ale to až od poloviny 16. století, kdy tuto funkci přebrala od Vila Campa do Franco po velkém zemětřesení. Díky tomu zde nalezneme poměrně hodně zachovalých historických budov. My jsme Pontu Delgadu navštívili v průběhu Festa do Divino Espirito Santo, tedy slavnosti Ducha Svatého. Všimněte si výzdoby na silnici. Podél těchto "záhonků" pak pochodoval slavnostní průvod. Onou barevnou substancí jsou obarvené hobliny.

Co navštívit v Pontě Delgadě?

Projděte se po historickém centru. Dojděte se podívat na ananasovou plantáž. Vydejte se pozorovat velryby a delfíny.

Tipy a rady

Musím konstatovat, že Azory jsou už pěkně zkažené turismem a turisty. O obecných radách jak se pohybovat po Azorech a na co si dát pozor se dočtete v článku Azory - rady a tipy před cestou a na ní. V restauracích to podle toho vypadá. Měli jsme dokonce jeden vtipný zážitek, kdy v menu bylo uvedeno: "Menu dne - vepřové maso nebo ryba." Kolega si tedy objednal: "Tak já bych si dal to vepřové." Pan vrchní však pohotově reagoval: "Ne ne ne. O tom rozhoduji já. Dnes je ryba." Drobné komunikační nedorozumění, ale brali jsme to s humorem. Pak jsme dostali účtenku, kde nějakým záhadným způsobem sloupeček s názvy položek byl absolutně nečitelný a ve sloupečku s cenami jsme nebyli schopni polovinu čísel spárovat s ničím, co jsme si objednali. Ale coby, zážitek nemusí být dobrý, ale hlavně silný, že... V samotné Pontě Delgadě je podle mě největší problém, že je zde hustý automobilový provoz, ale pokud se chcete pohybovat pěšky menšími uličkami mimo centrum, zjistíte že často schází jakýkoliv chodník a auta, ba i nákladní, se kolem vás protahují často rychle a dost na těsno. Dávejte si tedy pozor pokud jdete mimo pěšky, zvláště pokud jdete s dětmi.
Ne
14
Kvě '17

York, od Římanů až do současnosti

York je město s více než 200 000 obyvateli, takže na naše poměry není úplně malé. Pokud ho ale chcete navštívit, nemá podle mě cenu opouštět jeho historické centrum obehnané zbytky římských hradeb. Výjimkou budiž železniční museum nedaleko vlakového nádraží, které myslím stojí za to.

Doprava

Do Yorku je asi nejpohodlnější jet vlakem z Londýna (pravidelné spoje z nádraží King's Cross). Pokud chcete ušetřit, můžete zkusit Megabus - low cost dálkové autobusy (tj. coach). Jízdenky na vlak doporučuji koupit v předstihu, třeba online, lze tak výrazně snížit náklady. Dostali jsme se se zpáteční jízdenkou Londýn - York pod 40 GBP na osobu.

Jak to naplánovat

Cestovali jsme s miminkem a kočárkem, takže jsme to brali na pohodu a zůstali v Yorku dvě noci. Normálně bych ale York realizoval jako jednodenní výlet, ráno tam, večer zpátky. Centrum je relativně malé a pokud nečtete všechny popisky v každém muzeu jako skener, tak si ještě stihnete dojít do Betty's na afternoon tea (což není tolik o čaji, jako spíš o scones namazaných clotted cream a navrch džem, typické britské tuko-cukrové combo, které tu tak milují).

Co vidět

Hlavní dominantou města je katedrála - Minster -, která je sice zevnitř pěkná, ale vstupné je 15GBP pro dospělého a 14GBP pro studenta. Určitě se projděte po hradbách. Skoro u každé brány jsou schody nahoru a můžete se po nich volně procházet. Výhled je krásný hlavně za rozbřesku a soumraku. Nejvíc se mi asi líbilo železniční muzeum. Je největší v Evropě, vstup zdarma a je to jedno z mála míst mimo Japonsko, kde najdete i Shinkansen (angl. bullet train). Areál je obrovský a je v něm mnoho krásných mašin, především parních. Spousta tun oceli, krása 🙂 Uvnitř je i občerstvení a nečekaně dobré zázemí pro přebalování miminek. V historickém centru je pak spousta větších či menších atrakcí. Za zmínku stojí například místní výrobna čokolády, kde si můžete zaplatit prohlídku, nebo si jen koupit místní čokoládu v přidruženém obchodě. Večer kolem 19 hodiny začínají komentované prohlídky po stopách duchů v Yorku - York má bohatou strašidelnou historii a za cca 4 libry si můžete dopřát trochu večerního tajemna.