Sousse je jedno z nejstarších měst v Tunisku a je oblíbenou turistickou destinací. Pobřeží je doslova poseté hotely plné lidí mířícími především za pobytovými zájezdy a město má své staré centrum, takzvanou Medinu, kam se můžete jít podívat.
V Sousse jsem byl párkrát, ale vždy jen krátce, takže jsem město příliš neprozkoumal, ale podělím se s Vámi o různé praktické zkušenosti. Pobýval jsem v hotelu Karawan, o jehož výhodách a nevýhodách se také zmíním.
Bazény a moře
Tento hotel je na pobřeží, ale má své vlastní bazény i tobogán. Tobogán během mých návštěv nebyl ani jednou v provozu (později jsem zjistil, že funguje nějak obskurně jen pár hodin za den). Bazény jsou dva, jeden krytý a druhý venkovní. Venkovní bazén se v půlce své délky svažuje, takže pro plavání je vhodná pouze tak jedna jeho polovina, ovšem jeho malé rozměry jsou pro plavání celkově nevhodné. V tomto ohledu je mnohem lepší krytý bazén, který je vyhřívaný a je napájen z místního pramene. Tento krytý bazén je však občas nedostupný, protože se v něm pořádají různá cvičení.
Z hotelu můžete snadno dojít na pláž, v hotelu vám jsou schopni za úplatu nabídnout i vlastní lehátka a slunečník. Přístupová cesta k moři ovšem vede přes ulici a velmi frekventovanou silnici. Jak brzy zjistíte, přes silnici v Tunisku přejde jen ten, kdo na to má nervy. Prostě tam musíte vkročit a doufat, že se Vám vyhnou, nikdo Vás ani na přechodu nebude pouštět jako u nás. À propos, semafory tu nikdo nebere moc vážně. Obzvláště pro děti bych doporučoval ať se přes silnici pohybují s rodiči, protože si jich řidiči v autech ani nemusí všimnout.
Pokud jste to zvládli až na druhou stranu silnice, za chodníkem na Vás čeká písečná pláž. Trochu mě znepokojovalo, kolik v těchto místech proudí lidí (především místních), je pak nepříjemné nechávat bez dozoru u slunečníku věci. Vstup do moře je tu velmi pozvolný, což ocení hlavně děti. Moře je relativně čisté, nenarazil jsem na odpadky, spíš jen na trávu, řasy apod. Teplotní rozdíl mezi vzduchem a vodou stojí za to, ale tak to v těchhle oblastech prostě je.
Stravování
Hotel má vlastní prostornou jídelnu, kde se většinou formou švédských stolů můžete najíst co hrdlo ráčí. Shora na Vás budou svítit UV zářivky, které patrně mají za úkol předcházet (ne)populárním střevním příhodám turistů. Pokud nemáte zaplaceny nápoje v ceně ubytování (resp. zájezdu), láhev vody vás vyjde na 2 dináry (1 dinár = cca 12 Kč).
Jídlo se docela opakuje, takže nečekejte nějaké významné gurmánské etudy, navíc to se v hotelech servíruje, je většinou na hony vzdálené „místní“ kuchyni, neboť je to speciálně určené turistům. Mimo jiné i kvůli tomu, že opravdové tuniské jídlo bývá dosti pálivé. Musím však ocenit, že docela vařit umí a mají bohatou nabídku salátů. Dezerty však nepochválím, byly sladké, ale to je asi tak všechno, co se dá k jejich chuti poznamenat.
Kvalita ubytování
Pokoje mi připadaly královsky velké, postele jakbysmet. Určitě si však s sebou vezměte nějaký odpuzovač hmyzu, protože komáři na Vás podniknou v noci a večer zdrcující ofenzívu. Vše vypadalo čistě a použitelně. Pro někoho může být zklamáním televize, kde jsou všeho všudy 2 kanály a ještě mizerné. Totiž v jiných místech země máte alespoň šanci sledovat zpravodajství ve francouzštině.
Narazil jsem ale na tři technické problémy:
- Wi-fi věčně nefungovalo, nebo mělo špatný signál. Museli jste vytipovat v které chodbě to jde a tam potom kempovat se svým mobilem / tabletem / notebookem. Wi-fi na pokoji byl spíše zázrak.
- Klimatizace buďto nefungovala nebo byla tragicky neúčinná. Takže jediná možnost bylo celou noc větrat, což však mělo nevýhody. Jednak hotelové disco v jídelně jelo docela do pozdních hodin a nešlo ho přeslechnout a za druhé, před východem Slunce se začne nad městem ozývat halekání Muezzina z minaretu.
- Výtahy jsou tak „rychlé“ a je jich na celý hotel tak málo, že to radši vzdejte a choďte po schodech.
Koupelna i sprcha byly udržované, čisté, ručníky bílé, toaletní papír připraven. Lahvičky se sprchovým gelem nebo šamponem však absentují. To mi přijde na hotel nezvyklé. Na jeho 3 hvězdičky se však záměrně neodvolávám, neboť v těchto krajích platí, že si musíte jednu hvězdičku oproti evropskému standardu škrtnout.
Hned vedle hotelu Karawan je nechutně vypadající hotel Zohra. Naštěstí je vidět jen z chodby, protože připomíná památník nějakých těžkých válečných bojů. Původně jsme se domnívali, že se jedná jen o opušětěnou ruinu (jakých uvidíte víc), ale pak jsme zjistili, že v něm doopravdy bydlí lidé. Domnívám se však, že to používají jen místní a turistům se to ani neopovažují nabízet.
Nákupy
Za nákupy můžete vyrazit například do centra. Osobně jsem se tam nevypravil a ani jsem neměl chuť (protože podobných tržišť jsem navštívil v Tunisku více, napíšu o tom v dalších článcích). Mějte na paměti jednu věc, kde nejsou napsány ceny, tak ať budete smlouvat sebelépe, stejně Vás oškubou. Dojděte se nejdřív podívat do normálního obchodu, kolik to má doopravdy stát. A nakonec si to v tom normálním obchodě nejspíš jako já i koupíte. Po silnici (s chodníkem), asi 400m od hotelu ve směru od centra je menší supermarket MQ. Pokud si chcete koupit vodu, alkohol, drogerii nebo prostě jen něco na zub, doporučuji jít sem. Nakoupíte tu i datle (např. poměrně kvalitní Nur), lokum (takové želé sladké cosi, které je typické… i v mnoha dalších zemích včetně Bosny, Turecka i Řecka), olivový olej atd.
Komentovat »
Odpovědět