Pláž Ag. Agathi na Rhodosu a pevnost Pheraklos – tip na koupání
Hezkých pláží na Rhodosu je snad nekonečně. Tedy alespoň tak mi to připadá. Pláž Ag.Agathi má mít barvu písku dozlatova. Takže to jedem prověřit.
Sjezd z hlavní silnice nacházíme snadno – směr Haraki. Pokračujeme na odbočku – musíte prostě doleva a po asfaltu. Jinak dojedete do Haraki – tady je tedy pláž také, ale je větší a už nepůsobí tak romanticky.
Cesta se zdvihá do kopce. Po pravá straně míjíme směrovku na nějakou zdejší památku – ještě se k ní dostaneme. A pak najednou asfalt končí. Lehká šotolina a ujetý písek. Trochu to drncá, ale s pomalou jízdou to pneumatiky přežijí. Výhled na pláž se ukazuje velmi brzy. Sjezd k pláži a hledáme místo k parkování.
Parkování na Ag. Agathi a story o místních hlídačích
Pokud nemáte zájem o místní lehátka, určitě parkujte ihned u sjezdu. Stojí zde strom, takže u něj. Dále se Vám totiž může stát to co nám. Popojíždíme a vidíme asi 5 místních na židlích. Hned první na nás mává, ale nám se líbí vzdálenější konec pláže. Takže pokračujeme, asi po 50 metrech parkujieme. po vystoupení nás hned první vyhání – náš nezájem o lehátka je očividný.
„Tady nemůžete parkovat, je to soukromá část.“ – Ok, kde tedy mohu?
„Támhle za tím jeepem“ (asi o 15 metrů dále – už Vám to přijde vtipné? Počkejte co ještě přijde…). Popojíždíme za jeep. Stojíme, auto zamknuté, berem věci a … – „Tady nemůžete parkovat, tady je soukromá část“ (tak to přišel z další židle další chytrák). – Ok, kde tedy mohu?
„Přejeďte si směrem ke skále“ – To jako tam co se místy válí kusy plastů a odpadu? – „Jojo, to je veřejné.“
Sláva, máme zaparkováno – tady se asi místní pronajímatelé baru nemají rádi, takže si problémy posílají dále – teroristi to jsou! Takže jestli chcete zaparkovat rozumně – stůjte hned na začátku.
Pláž Ag. Aghati
Pláž není z největších, ale je překrásná. Tvrzení, že je zde písek dozlatova, je pravdivé. Moře je čisté a průzračné. Po obou stranách jdou útesy do moře a jsou ideálním místem pro šnorchlování. Jediná nevýhoda pláže je občasný silnější závan větru. Ten s sebou zvedá píseček a nese jej nad moře. Takovýto písek umí pěkně bodnout do zad. A taky si pěkně sednout na osušku nebo deku…
Pevnost Pheraklos – tedy spíše její zbytky
Cestou z pláže se zastavujeme u zmíněné směrovky na pevnost, tedy spíše na její trosky. Cesta nahoru je zpočátku po schodech, ty ale velmi rychle zmizí. Dále je to dobrodružnější. Pokud Vás trápí zhoršená pohyblivost, rovnou na tento výšlap zapomeňte. Bezpečnost je zde mizivá, nebezpečí pádu velké.
Ze samotné pevnosti toho moc nezbývá – hradby a zbořené zdi. Směrovka super, ale o pevnost se asi nikdo nestará…
Komentovat »
Odpovědět