Po ranní snídani (opět z našich zásob) se vydáváme na další cestu. Míjíme sjezd na Crystal gejzír a pokračujeme dále po 50 směrem na Grand Junction, naše cesta nás ale až do Colorada nedovede. Sjíždíme na odbočce na silnici číslo 191 – ano směr Arches.
Příjezd do Arches
Nedlouho po sjezdu se dostáváme k odbočce přímo na park. Odbočka se objevuje za otáčkou po přejetí mostu. Když to minete, lze zde snadno otočit.
Vjezd do parku je s kartou opět zdarma – mimochodem, kolik že jsme to už ušetřili na vstupech? Ale ta karta se opravdu vyplatí. Dostáváme mapku parku, nejdůležitější místa jsou zde opět vyznačena. Zajímavé je, že všechny mapky mají sjednocený design, tomu říkám unifikace.
První pohledy a dojmy
Park nám zpočátku odhaluje několik nádherných skal – já v podstatě ani nevím, jak to správně pojmenovat – aha už vím – pískovcové ploutve, věže, erozní monolity atd. – jako ideální příklad Babylónská věž a další (Tower of Babel). Tak jestli si to umíte z tohoto názvu představit, pak klobouk dolů. Pro ty z Vás kteří ne, mám fotky (ale jsou pro všechny 🙂 ).
Tři drbny
Pokračujeme dále a několik skalních útvarů nám připomíná svým tvarem rodinku na výletě. Asi se to bude líbit více lidem – dokonce zde sedí malíři a trénují. Hned na to se koukáme na Tři drbny. Tak zatím to je dobré, ale slíbené byly nějaké ty oblouky přece, nebo né? Ale samozřejmě, tohle je jenom předehra, která nás má připravit na to nejlepší.
Viklan a Double arch a Delicate arch
Zastávka na viklan a pokračujeme k dalšímu bodu poblíž Double arch. Jsou zde dvě parkoviště. Většinou plná, chce to chvilku trpělivosti. Konečně místo a vycházíme po cestičce k prvnímu oblouku. „Dobrý den“ – cože? Aha, kolega z Čech zde pracuje brigádně jako ranger. To je příjemné setkání – tímto Tě kolego ještě jednou zdravíme. Oblouky, skály a písek. Průměrné srážky za rok 250 mm – takže celkem sucho.
Postupujeme dále na dvojitý oblouk (teda byl trojitý, ale už není). Naše cesta vede dále a dále. Nejprve šplháme na viewpoint na Delicate arch. Nádhera, jen bych to nechtěl chodit uprostřed léta. Teplota i nyní na začátku listopadu dává zabrat. Určitě nezapomínat na vodu do batohu.
Ďáblova zahrada – Devil’s garden – nejlepší na konec?
No a konečně se blížíme k tomu na co se těším dle názvu nejvíce – Ďáblova zahrada – Devil’s garden. Toto místo považuji za jakýsi zlatý hřeb celého Arches. Nádherné skalní útvary, důkazy eroze a 180 metrový Landscape arch. To vše doprovázeno dojmy z Ohnivé pece.
Canyonlands a Dead Horse state park
Z Arches se kousek vracíme zpět do Dead Horse state park a dále na Canyonlands national park. Panoramatická krajina, průrvy ve skalách, kaňony a pomalu tekoucí Colorado river, která pokračuje až do Powelova jezera – ale to je ještě daleko, navíc se začíná šeřit.
Monticello Inn a něco málo o řetězci Motelu 6
Nasedáme do auta a vyrážíme směr na ubytování. Pokoj máme rezervován v Monticello Inn v malinkém městečku Monticello poblíž hranice s Colaradem. Na ubytování přijíždíme po 21. hodině. Recepční tu je, ale nemohou najít naši rezervaci. Rozdílů řetězce Motelu 6 od těchto jedinečných ubytoven je asi zřejmě v ceně. Tady je k dispozici navíc lednička a kávovar na pokoji. Na druhou stranu online rezervaci v Motelu 6 zatím nikde nehledali a s aktivním kódem máme všude 10% slevu. Kódy hledejte na internetu, vždy je nějaký k dispozici.
Naše dojmy z Arches
Arches v nás zanechává jeden z nejsilnějších dojmů vůbec. Nejen tím, jak je suchý a kamenitý, ale také představou těch monstrózních procesů, které jej formovaly. Když si snažím srovnat, který park ve mne doposud zanechal nejvíce dojmů, je to určitě Arches. Těžko popisovat neustále kamen, písek a panorama. Tohle prostě musí člověk vidět. Pokud pojedete do USA a budete mít možnost se sem dostat, určitě nebudete litovat. Nádhera zasněžených vrcholků hor v pozadí kontrastujte s pocitem totálního sucha. Červená barva skal a písku dává krajině osobitý ráz a občasný kaktus a keře pomáhají dokreslit jedinčnost krajiny.
Komentovat »
Odpovědět