Yosemitský národní park je poměrně dobře v různých průvodcích a wikinách, takže se zaměřím spíše na to, co mne zaujalo.
Na znaku parku je medvěd a v průvodcích tvrdí, že ho určitě potkáte (asi záleží na štěstí hodně). Minimálně na cestě, u silnice nebo v kempu. Přijížděli jsme do Yosemit od San Franciska po silnici číslo: 140 od Merced a měli velká očekávání. Ta se sice nenaplnila (myslím medvědy v této lokalitě) , ale zato přišlo spousta jiných zážitků.
Naše cesta pokračovala na takové ty slavné trháky jako Yosemite Village, Half Dome a okolí. V okolí vesnice se pasou srnky zvyklé na přítomnost lidí. Vesnice je hezká, vidět ji musíte – to je jako kdyby jste tam nebyli, ale více bych od ní nečekal. Je tam možnost zařídit povolenku na kempování, poslat pohledy, nakoupit suvenýry a podobně. Okolí je upravené, ceny přijatelné – myslel jsem, že tu budou na turistech rejžovat, ale to jsem se pletl. Na podzim zde často prší, my jsme tedy nepotkali nic, ale moc bych o tom nepochyboval.
Cesta od vesnice je vedená jediným směrem podél koryta řeky a bývá často ucpána. Na vrcholek view pointu (dále v-p) na Half Dom jsme jeli z vesnice přes půl hodiny, i když je to docela krátký úsek. Jedním slovem – kolona. Problém je na místě s parkováním – chce to hlavně sledovat lidi, kdo se vrací a počkat si na místo.
Z Half Domu je nádherný výhled po okolí. Rozhodně to stojí za to. Asi i proto se zde fotí svatebčané. Cestou z v-p na Half Dome potkáváme u silnice vlka. Je ochotný přijít až tak na 10 metrů k autu a evidentně čeká co dostane. Zásadně divoká zvířata nekrmíme, takže jenom pár fotek a pokračujeme.
Ubytování jsme zamluvili v Mammoth Lake – na druhé straně Yosemit, takže jsme večer projeli skrze Tiogský průsmyk za tmy. Nevadí, druhý den se tudy vracíme. Cesta v noci Tiogským průsmykem je dobrá. Čerpací stanice jsme potkali 2, obě bez obsluhy, ale na kartu načepovat lze. Průsmyk je opravdu průsmykem, cesta se kroutí a kroutí. Silnice je kvalitní a nechá se jet maximálkou – kromě několika úseků. Za tmy je tu opravdu tma. Takže srázy podél cesty není vidět, možná to tak bylo lepší. Kdybych to viděl už v noci, tak asi takhle nevalíme – prostě psychologie.
Do Mammoth Lake přijíždíme kolem půl desáté, venku je chladno na mikinu a dlouhé kalhoty. Jsme v Motelu 6. Kvalita je všude v řetězci stejná, mění se pouze cena. Ráno před 7 hodinou vstáváme a škrabu námrazu z auta – převážně klíčema a hřebenem – tohle jsme jaksi nečekali. Na silnici je místy taky škraloup – auto má letní pneu, takže jedem opatrněji.
Z Mammoth Lake podnikáme jezerní cestu směr – June Lake, Silver Lake, Grand Lake a Mono Lake. June Lake je nádherné – mne osobně učarovalo nejvíce. Krásná zákoutí, klid a ticho – prostě nádhera. Silver Lake je taky hezké a je od něj vidět nějaký malinký (???) vodopád nebo přítok z hor. Grand Lake si jméno zaslouží, je to pěkná vodní plocha – přirovnal bych to k Lipnu, ale možná se pletu, takže to berte jako můj odhad.
Od Grand Lake je už zdálky vidět Mono Lake – zakřivení zemského povrchu se krásně projevuje. U Mono Lake stojí infocentrum, ale to je tak celkem vše (směrem odkud přijíždíme). K jezeru jsme sjeli po takové kamenité cestě. A krátká procházka až k vodě po povalovém chodníčku. U vody toho moc nečekejte – na pobřeží sedí desítky much a občas tu plave nějaká kachna nebo co to je. Trochu smrádek, ale je to vyjímečné jezero, takže ho tak berem.
Až později se dozvídáme mnohem více informací o jezeru Mono. Pro ty z Vás, které to zajímá jsou následující řádky. Jezero obsahuje velice starý ekosystém, který je možné prozkoumávat se zkušeným průvodcem. Trasa procházky je přibližně 1,5 km dlouhá a dozvíte většinu nejdůležitějších věcí o jezeru. Organizovaná vycházka je zdarma a pořádá se v létě při západu slunce – v 6. hodin je sraz a cesta vede okolo South Tufa. Navíc lze na jezeře jezdit loďkou a je zde možno se i koupat. Evidentně nebyla naše zastávka nejlépe naplánována – pokud by jste chtěli na procházku, je třeba se vrátit od návštěvnického centra na South Tufa Area, Mono County, Kalifornie 93541 (GPS 37.942844,-119.028761). Zde se začíná. Za návštěvu by pak určitě mohlo ještě stát Panum Crater (GPS 37.930997,-119.044775).
Od Mono Lake se vracíme zpátky na Tiogský průsmyk. Údajně se zavírá někdy začátkem listopadu – kvůli sněhu. Občas potkáváváme několik závějí kolem odpočívadel – místy je jich docela dost. Ještě máme v plánu zastávku u Tioga Lake a krátké šplhání v terénu nad ním. Tiogské jezero je čisté a studené- stál jsem zde po kolena ve vodě a zvažoval plavání. Ale prostě to k tomu nebylo.
Ještě několik zastávek na různá významná místa, ale i nevýznamná, nejsme jenom konzumní turisti. Procházky po skalních cestičkách a hajdy dále. Ještě zastávka u Turlock Lake a výhled na Modesto reservoir, kde potkáváme náhodou tři krajany. Bohužel jejich sdílnost je poněkud zdráhavá, takže se toho dozvídáme minimum. Zásadní je ale pro nás, že medvědy potkali (hned několikrát) v Sequoia National Park, takže se opět začínáme těšit. Ještě zajímavost, vraceli se údajně od Grand Canyonu, kde prý potkali kolem 5cm sněhové nadílky. Tak jsem docela zvědavý, jak to bude s těma našima „letňákama“ sjízdné.
Cesta dál utíká rychle a večer jsme se ještě vrátili zpátky do SF, vyložit jednoho pasažéra (bohužel – musel, což nás i jeho mrzelo, ale povinnosti jsou povinnosti) a nakoupit drobnou zásobu proviantu na další okruh.
Celkový dojem z Yosemit: Nádherné místo, kdo má rád přírodu, stromy zeleň, ten si užije. Hodně podobné české Šumavě (pro srovnání). Hodně lidí – na čecha, pro místní to bylo normální (to si myslím). Orientačně dobře zvládnuté až na pár drobných vyjímek. Občas prostě něco budete hledat a nacházet s problémama. Strážci parku jsou příjemní, ochotní a u vjezdu dávají mapu celého parku, takže super.
Komentovat »
Odpovědět