Lurefjord a Nordhordland bridge
Lurefjord se nachází na sever od Bergenu, z kterého tak lze udělat celodenní výlet okolo celého Lurefjordu. Po překonání Nordhordlandského mostu (Nordhordland bridge) se dostanete na ostrov Flatøy a dalším mostem do Knarviku. Přejezd přes oba mosty je zdarma.
Tjorehagen, Radøy a Magnesfjorden
V Knarviku jsme najeli na silnici číslo 565 a dále už míříme na sever směrem na Radøy, což je menší městečko.
Cestou je zastávka na Tjorehagen. Spousta květin, bohužel cesty jsou bahnité, takže pokračujeme dále, aniž bychom toho moc viděli.
Našli jsme místo na zaparkování (tady je dobré si dávat pozor, kde zastavíte – pokuty jsou v Norsku docela drahé a je lepší si to raději dvakrát zkontrolovat, než řešit odtažené vozidlo). Došli jsme až k vyhlídce na Magnersfjorden – divoká příroda a moře za to stálo. Celkový dojem sice trochu kazí počasí, ale doufáme, že se to vylepší.
Z Radøye se vracíme na hlavní 565 směrem k Lurefjordu a pokračujeme na sever. Občasná zajížďka do některého městečka nebo vesničky poskytne úžasný pohled na přírodní panoramata. Každé místo je něčím krásné, ale pokračujeme stále na sever, směrem na Austrheim.
Austrheim
Zhruba kolem půl druhé se dostáváme za Austrheim a hledáme místo na obědní pauzu u moře. Počasí se vytáhlo, je slunečno a na nebi ani mráček. Nacházíme pěkné místo poblíž Toftegardu. Malý záliv kousek před mostem (na ten není vidět, ale víme o něm). Parkování není problém, s turistama je počítáno. Sedáme ke kamenným stolům a dáváme se do jídla. Občas je vidět loď nebo člun proplouvající do Lurefjordu. Tohle místo se nám líbilo hlavně kvůli naprostému klidu a výhledu. Zkoušíme teplotu moře (je začátek května) – je studené… :-). Odhadem tak pod 10 stupňů (blíže nejsem schopen určit… to nepoznám).
Lindas, Kjenes a do hor
Po jídle vyrážíme dál na cesty, směr Lauvas. To, že se po celou cestu neustále ukazují výhledy na Lurefjord asi není potřeba zdůrazňovat. Silnice jsou trochu užší, ale i s autobusem se už trochu zdatný řidič vejde. Ještě před Lauvasem sjíždíme ze silnice a po jedné z místních „polňaček“ se dostáváme k moři s výhledem na Austerfjord.
To sjíždění neděláme náhodně, ale využíváme místních značek co směřují na zajímavé vyhlídky. Docela se to vyplácí, většina těch míst stojí za to a nemám pocit, že bychom s nějakou prohloupili. Pak už se vracíme na silnici číslo 57 a pokračujeme směr Lindas a dále. Po pravé straně míjíme vrchol Kjenes a pak před tunelem sjíždíme směrem na Søredie.
V Søredie nabíráme směr na Eikangervag a pokračujeme „horskou“ silnicí (je úzká, místa na vyhnutí ale jsou). Příroda je tady divoká a nabízí dramatická panoramata. V Eikangervagu už pokračujeme směrem na Knarvik a zpátky do Bergenu podél Osterfjordu. Přes Osterfjord se v dáli ukazují hory se sněhovou pokrývkou.
Opět přejezd přes Nordhordlanský most, tentokráte v podvečer. Po ránu most tak nevynikne, ale navečer je osvětlen zapadajícím sluncem a celá krajina dostává jiný rozměr (zvlášť pro focení).
Celý výlet jsme zvládli asi za 10 hodin. Hodně času jsme strávili u moře, ale je dobré počítat s tím, že většinu cesty je průměrná rychlost kolem 40 km za hodinu. Spousta dopravních omezení to podporuje.
Komentovat »
Odpovědět