Fotografie z cest po světě

Obrázky z Cestování světem

Cestování světem

Web o cestování pro cestovatele a zvědavce

St
15
Zář '10

Jeskyně Kournas, Chora Sfakion, Frangokastelo, Plakias, Moni Preveli monasterie

 

Dnes podnikáme další okružní výlet. Výchozím bodem opět Rethymno, odkud se vydáme na jeskyně u města Kournas a poté plánujeme cestu na Chora Sfakion dále Frangokastelo (též i Frankocastelo), pláž Plakias a Moni Preveli.

Jeskyně Kournas

Cestou na Kournas lehce bloudíme a ptáme se místních kudy na jeskyně – v řečtině moc kovaní nejsme, ale tak nějak chápeme z odpovědi místní babičky, že jeskyně jsou uzavřené. Stařence příliš nevěříme a vydáváme se to prozkoumat – bohužel se ukázalo, že to byla chyba. Jeskyně jsou skutečně nepřístupné. Pokračujeme tedy dále sjezdem okolo velké vodní nádrže Limni Kourna. Na břehu je pláž s možností zapůjčení šlapadla, lze zde i plavat, ale přítomnost kachen a jejich výkalů po celé pláži nás nemotivuje. Pokračujeme dále – směr Chora Sfakion.

Poznámka o tom, proč není dobré krmit kozy povalující se na silnici a jak to může dopadnout:

Na Krétě se vyksytuje na silnici neskutečné množství koz. Divokých – domácích – těžko říci. Zastavili jsme u sjezdu kde leželi jenom 2, s tím, že jim hodíme kousek chleba ze svačiny. Kozy přišli k autu a stahnuli jsme elektrická okénka – první kousek chleba vyhozen na zem a kozy se mohly přetrhnout, která u něj bude dříve. Ještě šlo pár kousků a bylo hotovo. Zavíráme okénko a jedna z nich si stoupla na zadní a kopytama se nám do okna opřela. To jsme se opravdu lekli. Okamžitě řadím a chci odjet, ale nevidím nikde tu druhou, aby nám tak ležela před autem – nedával jsem pozor. Chci je vystrašit klaksonem, zatroubím a chvilku na to nám něco narazilo zboku do auta – ano soudíte správně – prostě do nás začali trkat. To už nemám nervy a šlapu na plyn, ať si dělají co chtějí. Ještě za námi kousek potvory běžely. Takže předem varuji – nekrmit – jsou nevděčné.

Chora Sfakion a náhorní plošina

Horské cestičky a zákruty a sjezd posledních serpentýn s výhledem na moře. Tak a jsme na jižní straně Kréty. Odbočujeme na Choru, chceme zkusit dojet na konečnou s výhledem na náhorní plošinu. Cesta se stále kroutí a šplháme a šplháme. Průměrná rychlost stále klesá a odhadujeme, že tímto tempem nestihneme ostatní místa. Ležící kozy podél silnice nás zvědavě zkoumají, zatímco se snažíme otočit a vrátit zpět směrem na Frangokastelo. Dolů to jde rychleji, občas písknout brzdy.

Frangokastelo (Frankocastelo)

Frangokastelo se zjevuje již zdálky a je dominantou celého panoramata. Pevnost je zachovalá především v hlavních rysech – hradby a stěny. Uvnitř se to podobá většině českých zřízenin. K vidění tu je minimum věcí a bez popisu. Ale je to pevnost a historický unikát, takže procházíme od zdi ke zdi a občas i přeskakujeme zbořené zídky. Rozměr pevnosti dává tušit její obranné schopnosti v dobách největší slávy. Kréta je v tomto ohledu opravdu unikát – prolínání jednotlivých kultur zde zanechalo nesmazatelné stopy.

Na pláž od pevnosti je to jen pár minut chůze, takže koupání se meze nekladou. U pevnosti je možnost parkovat, takže jsme nechali auto ve stínu i tak je při návratu roztopené.

Směr pláž u Plakias

Od pevnosti pokračujeme dále na Plakias. Četli jsme, že pláže tu mají hezké a jezdí se hodně českých turistů. S těmi plážemi je to pravda a s turisty také. V restauraci nacházíme jídelní lístek komplet v češtině – a bez chyb. Parkování u pláže je skoro podél celé pláže – je dlouhá. Na plážích jsou sprchy a klasický servis. Moře je zde sice trochu silnější, ale malé děti se tu cachtají bez zábran. Horší to asi bude dále od břehu.

Cestou na Moni Preveli a palmová pláž

Z pláže na Plakias vede naše cesta na Pisso Preveli monastery. Celou cestu nacházíme v městečkách kostely a baziliky, které vypadají velmi udržovaně, takže na tuto monasterii se vyloženě těšíme. Je to jedna z těch známějších a hezčích. Cesta se postupně zvedá do kopce a zúžuje. Několikrát potkáváme autobusy v protisměru, jejich řidiči nás spíše ignorují a snaží se vecpat všude. Asi neslyšeli nic o přednosti těch co jedou do kopce…

Konečně se dostáváme na úroveň vrcholků hor. Teď by již měla být vidět palmová pláž. Vidět sice byla, ale jsme zde krátce po předchozích požárech a převážná pohledu nabízí pouze smutné spáleniště. Jen v některých částech dole u ústí řeky jsou vidět ostrůvky zeleně. V řece by měli žít želvy. Doufejme, že palmy časem vyrostou znovu, i když i místní mají drobné pochybnosti.

Moni Preveli – monasterie z nejkrásnějších (?)

Pokračujeme dále na monasterii. Parkování je zdarma. Vstup je zpoplatněn za 3EURa. Pro návštěvníky platí, že musí mít zahaleny ramena a nohy. U vchodu Vám půjčí nějaký hadr, který by to splňoval, ale raději si vemte s sebou dlouhé kalhoty a něco přes ramena. Ty hadry sice vypadají barevně, ale řekl bych, že je recyklují celý den než jdou do pračky – jestli vůbec.

Monasterie je opravdu umělecké dílo. Mnichů moc nepotkáte, jen v částech uvnitř chrámu, kde hlídají cennosti. Průchod monasterií je libovolný a většina zajímavostí je dobře popsána, takže nemusíte bádat nad tím, co k čemu slouží nebo sloužilo. V místní mini fontáně jsme svlažili ruce (voda je možná i pitná) a pokračujeme dále.

Uvnitř chrámu se nachází několik starých ikon, takže prohlídka je velice zajímavá. Na focení raději zapomeňte, záblesky by mohli poškodit stav maleb. U východu si můžete koupit ochutnávku mnišského chleba. S posledním návštěvníkem hlídač-mnich opět z chrámu odchází a sedá si na lavičku pod květiny. Že by momentka z těžkého života v monasterii? No, tak těžký asi nebude, když mnich zdatně smskuje (asi dochází chleba pro turisty…).

Želvičky u křivatky na Kato monasterii

Monasterie zanechává hluboký dojem a s blížícím se soumrakem se chystáme zpět. Sjíždíme a zastavujeme hned pod vrcholky, kde je monasterie. Zastávka u malé nádrže protékající řeky. Chtěl jsem si vyfotit klenutý oblouk mostu přes vodu, který se již nepoužívá. Krátkým pohledem do nádrže jsme ale zjistili, že se zde vyskytují želvičky, pravděpodobně sem doplavali až od moře. Jsou sice menší, ale krásné. Pokud tedy budete mít štěstí určitě nějaké nafotíte.

Konec cesty

Cestou zpět na Rethymno, po hlavní červeně značené silnici ještě zastavujeme u historických vykopávek u Somatas. Stojíme však již jen za plotem, otevírací doba skončila v 18.00 a brána je zavřená. Občas lze zahlédnout něco v dálce, ale jinak se nedaří. Vracíme se zpět do hotelu.

Ofline verze článku:

1 komentář »

1 komentář » k “Jeskyně Kournas, Chora Sfakion, Frangokastelo, Plakias, Moni Preveli monasterie”

  1. Jana Pertlíková Říká:

    Dobry den, Jeskyne Kournas jsou pristupne, ale soukrome. Lezi na pozemku majitele taverny na kopci mezi vesnickou Kournas a jezerem Kournas Lake. Kdyz navstivite tavernu a po jeskynich se doptate, pan Ilja (umi anglicky jen pretty, baby, cave a good) vam za drobny uplatek (nas to stalo 20 EUR na hodinu) zapujci baterky a doprovodi vas. My jsme do jeskyne sli sami a byla to nepopsatelna nadhera. Cesta k ni je trosku krkolomna, prelezt plot, projit stadem koz a pak po stlucenem zebriku prolez uzkou sterbinou pod zeleznym poklopem. Stoji to za to! V jeskyni, ktera neni verejne pristupna bylo urcite jen malo lidi. Najdete tam opravdu vsechny jeskynni utvary, co je jen mozne spatrit. Splhate z mistnosti do mistnosti po krapnicich a pridrzujete se dalsich. Na strope jsou tisice malych krapnicku s kapickami…proste popsat se to neda. Musite to videt!

Odpovědět

Blue Captcha Image Refresh

*