Turisticky oblíbeným cílem na západní straně Kréty je překrásná pláž – Elafonissi (Elafonisi).
Jeskyně Agia Sofia
Vyrážíme opět od Rethymna autem něco málo po 7 hodině. Cestu volíme co nejdéle po dálnici, jelikož je to nejrychlejší. Za Kissamosem sjíždíme a vydáváme se do vnitrozemí, směr Zahariana a dále na jeskyně Agia Sofia.
Máme štěstí parkoviště před jeskyní je sice menší, ale místo nacházíme bez problémů. Autobusy tu často nestaví a navíc ke vchodu do jeskyně je potřeba vyšlápnout převýšení tak 30 metrů (po schodech od restaurace). Vstup do jeskyně byl bez poplatku. Komplex vypadá na menší jeskyně, ale projít jej nám zabralo skoro půl hodiny. Místy je cesta náročná a je dobré mít pevnější obuv nebo bude muset obcházet velké úseky a vracet se.
V jeskyních je příjemný chládek a málokumu se chce vracet zpátky ven do horka, ale cesta pokračujeme a tak musíme. Sedáme do auta a pokračujeme dál na Elafonissi. Cesta je samá zatáčka a často nabízí nádherná panoramata.
Příjezd k Elafonissi (Elafonisi)
Přibližně kolem jedenácté hodiny přijíždíme k parkovišti na Elafonissi. Zdálky je vidět záliv – mělké modré moře připomíná záběry z filmu o modré laguně. Na parkovišti počítáme něco kolem 15 autobusů a spoustu osobních aut. Snažíme se zaparkovat co nejblíže k pláži. Krátká procházka přes parkoviště a rázem stojíme v jiném světě.
Pláž Elafonissi
Písek pláže Elafonissi je zabarven do červena a dává celé krajině stejný nádech. To kontrastuje s nádhěrně čistým mořem v zálivu, kde hloubku odhaduji maximálně do 1 metru (myslím samozřejmě podél pobřeží směrem k polostrůvku – dále je to prostě moře). K polostrůvku vede písečná cestička, je téměř na úrovni moře a chrání lagunu – na jejím začátku je však potřeba překonat asi 5 metrů vody po kolena – takový malinký průplav. Polostrov je sídlem chránených druhů rostlin i živočichů, lze jej však procházet bez zábran.
To hlavní je zde ale pláž a laguna. Příroda zde vytvořila mělkou lagunu, kde je povětšinou podél pobřeží voda po pás. Cestou se můžete zastavit na drobných kamenech, které vyčnívají z vody uprostřed ničeho a pořídit nádherné fotografie krajiny.
Dále směrem k polostrovu jsou pozůstatky geogolických procesů v podobě drobných zálivů – opravdu drobných, kde kamené boky poskytují prostor pro 2 – 3 lidi. Kamení je zde ještě neobroušené, takže jsme využili boty do vody – hodí se pak i na průzkum polostrova – jsou místa, kde je stezka tvořená ostrým kamením.
Na druhou stranu přes písečnou spojnici s polostrovem je moře divočejší a jsou zde také drobná zátiší a schováčky, ale to už nás tolik neoslovilo.
Pro turisty je zde připraveno zázemí – na pláži jsou k dispozici lehátka se slunečníky, plážové sprchy, občerstvení (menší posezení) a záchodky.
Falassarna
Z Elafonissi odjíždíme plní dojmů a míříme na sever na středisko Falassarna, které je opět historickou památkou. Cestu volíme podél pobřeží, náročnost je téměř stejná jako ve vnitrozemí, pouze psychické působení srázu podél cesty může být pro někoho nepříjemné.
Falassarna je na dohled a podle značení zajíždíme k parkovišti. Cesta k parkovišti vede přes šotolinovou cestu, která má místy vyjeté koleje. Samotné vykopávky jsou v areálu nepříliš dobře značeny. Musíte si vystačit s mapkou u vchodu a pak prostě hledat. Pokud nejste vyloženě milovníci takovýchto trosek, můžete to s klidem vypustit a nemusí Vás to mrzet.
Na Balos Lagoon, která se nekonala
Vzhledem k dobrému času (bylo něco kolem 15.30) se rozhodujeme zkusit navštívit Balos Lagoon. Místo, kde se koupali i členové britské královské rodiny (Diana s Charlesem). Ve většině průvodcích je zmiňována, jako nejhezčí z celé Kréty, tak proč to nezkusit.
Přístup na Balos Lagoon jde přes lodní dopravu z Trahilosu a nebo po cestě z Kaliviani. Zvolili jsme jízdu autem a na pláž jsme nakonec nedojeli. Auto sice poruchu nemělo, ale vzdali jsme to asi v půlce cesty. Cesta je hodně kamenitá a je lépe mít jeep než osobní auto jako Fiat Panda. Průměrnou rychlost jsme měli sotva 10 km za hodinu a vydrncaní jsme byli ještě druhý den. Cestou jsme potkali několik aut směrem od laguny a řidiči nám sdělili, že je to opravdu náročné a od parkoviště ještě čeká sestup po stezce k pláži. Takže jsme auto otočili a pokračovali zpět. Až později jsme se dozvěděl, že na tuto cestu se nevztahuje pojistka na auto – takže doporučuji dát si pozor – nebyl to asfalt.
Snad pláž navštívíme příště :-).
Komentovat »
Odpovědět