Napište námDo Mostaru
Krajina od Počitelje se postupně mění, podél cest se vyskutuje množství nápisů se zákazem vstupu na minová pole (ono jsou to spíše upozornění asi). Cestou máme možnost občas pozorovat řeku Neretvu a celou planinu mezi skalami.
Město Mostar – perla mezi skalami
Mostar se objevuje již z dálky jako město zasazené mezi dva skalní valy – hlavně tedy jeho část – staré město Mostaru. Parkoviště nacházíme na pravém břehu poblíž kostela.
Parkování u kostela
Z parkoviště procházíme směrem ke kostelu. Nečekejte od něj žádnou ohromující architekturu – spíše je to velký kus betonu. Celému kostelu vévodí 60 metrová věž, která ve válečných letech 1992 – 1996 sloužila jako opěrný bod pro ostřelovače. Jak se dozvídáme od místních, tak je z věže vidět na protější břeh řeky. Tehdejší nenávist dovolila ostřelovačům udělat i z civilistů vojenské cíle, i z dětí. Dnes se kostel zdá být vysvěcen, ale náš zájem o něj zcela zmizel…
Procházka směrem na Staré město
Od kostela pokračujeme směrem k řece, kde má být slavný most z roku 1566, který dal Mostaru jméno. Ale ještě tam nejsme, nejdříve nás čeká další malý šok a poté již „turecká“ ulička obchodníků směrem k mostu. Cestou potkáváme občasné skupinky nebo dvojice vojáků – většinou příslušníci Bundeswehru – samopaly zavěšené v jedné ruce a dohlíží na místní situaci.
Po vojácích v Mostaru rozstřílené domy
Další malý šok přichází přímo na křižovatce. Naproti nám od kostela stojí dům – spíše jeho zbytky. Dům vypadá jako cedník. Podle místních je to opět pozůstatek válečného stavu. Údajně bylo z domu vyndáno přes 10.000 kulek – nebyl jsem schopen ověřit, takže jenom předávám. Pohled na přední stěnu je na jedné z fotek. Počítejte pozorně.
Směr ulička obchodníků, Muslibevičův dům a Starý most
Pokračujeme do uličky mezi obchodníky, tady to žije a kvete obchodem a taky je zde poblíž Muslibevičův dům – vstup za 3 EURa. K sehnání je zde ledacos, od kovaných kotlíků na čaj na ohniště přes ručně tkané koberce až po magnetky na lednici (2 EUR – rok 2006). Když budete mít zájem, prodají Vám i vlastní ochozené dřeváky. Pro pohyb uličkou doporučuji jediné – hlídejte si kapsy – tak možná ještě jinak – hlídejte si cennosti.
Starý most v Mostaru – nebo nový?
Najednou se ocitáme na konci uličky a krátký průchod a jsme u vstupní brány směrem na most. Starý most v Mostaru byl zrekonstruován v roce 2003 z nákladů Evropské unie – 15 mil. EUR. Původní stavební kameny vyzvedávala technika ze dna Neretvy. Dnes je most opět sesazen bez malty – a drží. Vyjma stavební technologie má Starý most ještě několik zajímavostí – kluzký povrch. Jsou zde sice práhy, ale i tak to podkluzuje dost. Další zajímavost je, že na vrcholku mostu stávají lidé za hrazením a občas některý skočí dolů. Bez předběžné přípravy to může být velmi nebezpečné.
Přes most do velkoměsta
Přes most pokračujeme dále. Zástavba pozvolna ztrácí svůj historický nádech, zato získává na autentičnosti z válečných let. Jsme zde 10 let po skončení války a situace mimo turistické zóny není asi zrovna růžová. Po ulici chodí odhadem 10 žebráků – číhají vyloženě na turisty. Pokud nesete cokoliv v ruce, držte pevně a hlídejte kapsy a batohy ještě více než předtím. Jsou schopni Vám věci přímo tahat z ruky a to doslova. Také je dobré se držet početnější skupiny – působí to odstrašujícím dojmem.
Občas se ozve zvýšený hlas – to je většinou projev místních, kteří jsou poněkud živější – živější na náš vkus. V zástavbě nacházíme paradoxy – opravený dům vedle rozstříleného. Bývalé sídlo, téměř se hroutící a v jeho podloubí květinářství. Takové a další pohledy jsou zde všude. Doba 10 let zdaleka nesetřela co se tu odehrávalo.
Abych ale nepopisoval jenom tragédii – stará zástavba je opravdu pěkná, opravené, udržovaná. Běžně zde potkáte supermarket – ceny obdobné jako v Chorvatsku. K vidění je zde ještě i Karađozbegova mešita. A pokračujem dále – poštovní služby, taxíky a prostě vše co k většímu městu patří tu žije po svém. Je to velkoměsto. Prohlídku dokončujeme a pomalu se vracíme ke Starému mostu a směrem k parkovišti.
Procházka po Mostaru končí, ještě nečekaný pozdrav nakonec
Poslední zážitek z Mostaru je na parkovišti. Zaparkovaný polský autobus se stal terčem místních výrostků – hozený kámen a přední sklo se tříští. Nepříjemný, hlasitý zvuk a výrostci utíkají. Během necelých dvou minut se vynořují příslušníci Bundeswehru a vytváří perimetr okolo celého parkoviště. Vstup je okamžitě znemožněn. Prošetřování situace a po několika málo minutách je vše vysvětleno, pak již lze pokračovat. Toto se tu prý stává často.
Proč navštívit Mostar
Důvodů proč navštívit Mostar jsem v článku vyjmenoval několik. Co chybí je místní velká snaha o zlepšení situace. Předpokládám, že každým dalším rokem to zde bude lepší a lepší. Možná také více turističtější a tedy více lidí. Pokud sem pojedete určitě neprohloupíte. Ta trocha dobrodružství co čekala na nás, tu již jistě nebude dlouho. Z celkového pohledu se nám město líbilo ať již zachovalé části hradeb podél řeky nebo přímo písečné valy v korytu nádherné řeky. Historie byla k tomuto městu neúprosná, ale město zde stále stojí a zlepšuje co jde. Takže ahoj Mostare.
Další směr – poutní místo Medžugorje
Opouštíme Mostar a jeho Starý most – další směr je Medžugorje – poutní místo.
Komentovat »
Odpovědět