Napište námGradac
Gradac je nejjižnějším městem na Makarské riviéře v úpatí horského masivu pohoří Rilić. Město bylo založeno již v době římského impéria, ze které pochází zbytky staveb (lokalita Crkvine). Z dob tureckých nájezdů do Evropy pak zde lze ještě nalézt opevněnou věž, která byla postavena v 17. století. V době druhé světové války bylo město téměř celé vypáleno okupanty. V současné době dochází k rozvoji a stavbám, nicméně jsou zde ještě velmi patrné znaky nedávných událostí rozpadu bývalé Jugoslávie.
Pokud nebudete bydlet v hotelu, počítejte s tím, že skoro vždy budete chodit na pláž z kopce – a zpátky opačně :-).
Ubytování
V apartmánu, kterých je zde velké množství, lze sehnat poměrně dobré ubytování. Záleží jen na požadavcích na cenu a vzdálenost od moře. Je dobré se ale ptát ne na vzdálenost, ale většinou na čas. Uličky jsou křivolaké a propletené. Z našeho apartmánu vidíme kus moře mezi střechami, vzdušnou čarou cca 400 metrů. Časově to však na pláž vychází okolo 8-10 minut chůze. Je dobré chtít vidět případný apartmán zakreslený v mapě, to Vám pomůže nejlépe.
My jsme spokojeni. První patro s balkónem. Citronovník a datle nám rostou přímo pod nos. To víte, že jsem nevydržel a ochutnal. Domácím to nevadí. Jsou postarší – domácí Chorvat je bývalý profesor matematiky z VŠ v Sarajevu odkud musel odejít kvůli válce, jeho manželka je rodilá Italka – mluvíme směsicí němčiny, ruštiny, angličtiny. Žádné složitosti, snaha domluvit se je na obou stranách a občas to je zábavné. Rádi by nám prodali své auto…
Dobrý nápad je s sebou vzít odpuzovač komárů. Blízká Bačinská jezera mohou být občas zdrojem komárů.
Pláž
Pláží je zde několik, dvě největší popíši. První kamenitá-oblázková u hotelových komplexů. Uprostřed sezóny plná, i když je značně široká. Lidé leží i podél zídek u silnice, sprcha na pláží a několik posezení v barech. Tady žádnou romantiku neočekávejte. Pokud budete chtít stín z stromů na pláži přijďte brzy.
Druhá pláž je za přístavem směrem k Dubrovníku tedy na jih. Obklopená silnicí, zpočátku hodně úzká, pak se to zlepšuje – nejblíže směrem k přístavu má tak max. 6 metrů od vody (beru odhadem). Sprcha je zde také a posezení je přes silnici – na té moc provoz není, spíše jenom zásobování. Spatřuji zde jistou výhodu – méně lidí.
Město
Centrum města se nachází okolo kostela – opět jediná věž v celém okolí. Pokud máte zájem o domácí rakiji, tak ji koupíte právě nejspíše zde (ještě dostanete ochutnat před koupí). Posezení na lavičce před kostelem při západu slunce je příjemné. Obchody jsou rozsety po celé oblasti. Záleží co přesně budete shánět. Nejčastěji to stejně bude zmrzlina a tu najdete na hlavních tazích.
Co Vás určitě upoutá na první pohled v celém městě je spousta zahrad a ovocných stromů. Téměř všude v okolí apartmánů potkáte vinnou révu, kiwi, datle, citróny a spoustu dalších.
Výlety
Z Gradacu se pořádají většinou výlety na Dubrovník a Bačinská jezera. Nějak jsme se nedonutili ani k jednomu, takže Vám toho moc nenapíši. Co by mohlo zajímat konzumenty je krátká procházka po promenádě od hotelů směrem na sever k Rijece. Po asi 800 metrech dorazíte k osamělé resturaci poblíž Bristu – restaurace má bodová osvětlení v moři – láká to především ryby, takže se při večeři můžete bavit sledováním mořského života v plné kráse.
Ostatní zajímavosti
Když půjdete skrze město občas si všimnete rozpadajících se budov ve vyloženě ideálním místě pro apartmán. Nikdo se o ně nestará. Obdobně je tomu pokud půjdete podél pláže směrem k Dubrovníku – tedy jako na jih. Během necelé minuty dojdete k velké budově, která je vidět i z města. Stojí samostatně, okolo jsou zbytky parku. Budova viditelně chátrá. Je to 6 patrový komplex s 16 balkóny v řadě. Okna rozbitá, panely se začínají místy rozestupovat. Odpadky po okolí, pobíhající psi. Vlezli jsme dovnitř a hned v první z přízemních místností se válely staré účetní knihy – kniha z roku 1980 – ještě tak rozumět psané srbochorvatštině – takhle jen koukáme na čísla a nic do nich. Z další místnosti je cítit zápach moči, pokračujeme dále. Ostatní jsme nestihli – slyšíme hlasy na chodbě a mizíme po česku…
Podle slov pana domácího je toto způsobeno dosud nevyřešenou otázkou záboru majetku. To co se zde rozpadá údajně mělo majitele srbské národnosti. A nikdo ze zdejších ho zrovna nehledá a ani nebude. Takže se čeká až to spadne samo. To samé je případ bývalého hotelu – prý se jednalo ve své době o luxusní záležitost. Pochybuji, že se o něm ještě dozvíme více. Ani sám pan domácí neměl příliš chuť o tom hovořit. Že by v tom bylo něco více? To se asi už nedozvíme.
Komentovat »
Odpovědět