Cestování světem

Maďarsko je vnitrozemský stát s teplejším podnebím než má ČR. Jeho historie je bohatá a prolíná se i s tou naší. Je proslavené hlavně potravinářskými produkty ale i v mnoha dalších ohledech má rozhodně co nabídnout. V tomto článku se s Vámi podělím o zážitky z krátké návštěvy Budapeště.

Obecné informace

Maďarsko patří do EU, takže k cestě sem vám stačí občanský průkaz. Měnou je maďarský forint (HUF), kurz je zhruba 10Kč = 100 HUF. Mluví se zde pochopitelně maďarsky, což je ugrofinský jazyk, takže absolutně nespoléhejte na podobnost s ostatními jazyky (pokud tedy nejste z Finska nebo Estonska). Máte šanci se zde domluvit ještě anglicky a německy, ale může to být trochu problém.

Doporučuji alespoň základní schopnost čtení maďarštiny, ať alespoň umíte přečíst názvy v mapě a podobně:

Maďarština se čte celkem snadno, protože jak se co píše, tak se to také čte. Hlavním rozdílem je, že psané s se čte jako š, tedy např: gulas, taska, Budapest. Naopak sz se čte jako s, tedy např: autóbusz. Ještě je dobré vědět, že y se chová jako háček a změkčuje předchozí hlásku, gy se čte speciálně jako ď, tedy např: Magyar (maďár), Györ (ďér), nyelv (ňelv). Přehlásky se čtou jako v němčině.

Rychlá slovní zásoba:

• Nem – ne
• Igen – ano
• Jó napot – dobrý den
• Köszönem – děkuji
• Nem ertem – nerozumím

Hlavním městem je Budapešť, o které je tento článek. Vznikla spojením dvou měst na březích Dunaje – Budy (Budína) a Peště.

Doprava

Do Budapeště lze dojet pohodlně vlakem i autobusem. Vlak však vychází jako nejdražší varianta a to i s tzv. včasnou jízdenkou. Dále následuje autobus Eurolines a asi nejlevněji se Student Agency. Poslední variantu jsem ovšem promeškal a spoj byl již vyprodaný, musel jsem tedy využít Eurolines.

Zde bych chtěl popsat svoji zkušenost se společností Eurolines. Autobusy jezdí na čas, a pokud mohu soudit, tak i bezpečně. Záporně však hodnotím, že nemáte rezervováno místo, takže pokud jedete ve dvou, nemáte moc velkou šanci sedět spolu a musíte se rvát spolu s ostatními o místa. Dokonce při cestě do Budapešti byl autobus tak plný, že jsem musel sedět na sedadle, kde jsou obvykle lahvičky s pitím pro cestující. Výsledek byl ten, že nějaké pití jsem mohl vůbec chtít až v Bratislavě. Ve službách jsou inzerovány časopisy, zásuvky, pití, wc a wi-fi. Na rozdíl od Student Agency se však musíte obsloužit sami, to jest kdo si neřekne, ten nemá. Zásuvek je navíc v autobuse jen pár. Wi-fi, což ovšem je všude stejné, funguje jen na území ČR (možná i SR, ale mě tam tedy nefungovalo).

Autobus nás dovezl na nádraží Népliget. Pro jistotu vám dám GPS souřadnice, protože dohledat, kde přesně to nádraží je, není snadný úkol: 47.474406,19.098276

Okolí vypadá dost odporně, ale nenechte se tím znechutit. Však ani u nás nebývají okolí nádraží moc hezká.

Ubytování

Bydlení jsem našel pomocí serveru Booking.com, nejlépe se mi z dostupných možností zdál Budapest Budget Hostel, který najdete v ulici Ipar (resp. „Ipar utca“ ale utca znamená ulice). Měli jsme štěstí, protože pokoj pro dva jsme dostali v nově otevřeném křídle. Ačkoliv ulice, kde se hostel nachází, vypadala dost bídně, samotný hostel byl milým překvapením. Chodby byly nové a čisté, stejně tak pokoje.

Pán, který nás ubytoval, uměl dobře anglicky a byl velmi vstřícný. Přímo v recepci mají zásobu informačních letáků, map a oficiálních tištěných průvodců města. Navíc nám recepční hned do mapky vyznačil, kde právě jsme, kde jsou nejbližší obchody, bankomaty, kam na tramvaj a metro, jak se dostat do města a zpátky, ve dne i večer. Potom nám šel ukázat pokoj, kuchyň (vybavenou!) a společné příslušenství na chodbě.

Kuchyně měla vlastní sporák, mikrovlnku, talíře, hrnky, skleničky, příbory, bohužel jen dva rozumné hrnce a pánev. Navíc slouží i jako společenská místnost, protože jsou zde stoly a dokonce volně k dispozici počítač s připojením k internetu.

Příslušenství je částečně oddělené, tedy samostatné wc pro pány i pro dámy, sprcha je však jedna pro celou chodbu (kout pro jednoho člověka). Na chodbě je však podle číslování 14 pokojů. Nezaznamenali jsme však nějaké čekání na sprchu, ale to mohlo souviset i s menší obsazeností v tomto období.

Pokoj pro dva byl velmi útulný, dobře vytápěný topením s vlastním kohoutem, velkým množstvím úložního prostoru ve skříních, stolkem a židlemi. Pokud bych měl něco vytknout, tak přítomnost terasy za oknem, kde jsou stolky pro lidi a popelníky. V dubnu se zde naštěstí nikdo nezdržoval, ale dokážu si představit, že v létě nebudete moci mít přes noc otevřené okno, protože vám zde budou lidé kouřit a povídat.

Do chodby budovy hostelu se dostává přes hlavní dveře, které se otevírají čipem na klíčích, pak se teprve dostanete přes čip dalšími dveřmi do chodby svého křídla. Klíčem pak odemykáte svůj pokoj. O bezpečnost asi není nutné mít starost, na oknech pokoje jsou navíc přidělané mříže. Drobnou nevýhodou jsou schody před dveřmi do vašeho křídla, pokud máte problémy s chozením do schodů. Je jich však jen asi 6.

Co byste měli vidět

Vrch Gellért

Tento kopec má nejlepší výhled (47.48774,19.04377) na Budapešť. Sice trochu musíte šplhat do kopce (můžete i MHD, ale chůze je zdravější!), ale stojí to za to. Na vrchu navíc naleznete i sochu svobody stojící na sloupu, tato socha je jednou z dominant města. A taky je tu pár hospůdek, ale pochopitelně s vysokohorskou přirážkou.

Hrad

Budapešťský Hrad, správněji jen Budínský hrad, byl po druhé světové válce značně rekonstruován, ovšem věrně svojí podobě, která se definitivně určila v 19. století. V areálu hradu kromě miliónu turistů naleznete i Muzeum historie města Budapešť a Národní galerii.

Muzea

Muzeí je ve městě celá řada a asi si prostě vyberte, co Vás zajímá najvíc. Já uvedu ty hlavní a svá doporučení:

Určitě navštivte Národní muzeum(47.491305,19.062363). Naleznete zde sbírky týkající se historie vývoje Maďarska od Arpádovců, přes Rákoczie až po současnost.

Za návštěvu jistě stojí i Národní galerie či Muzeum historie města na Hradě. My jsme však dali přednost Etnografickému muzeu, které stojí přes ulici proti Parlamentu (47.507969,19.048373). Přeci jen není mnoho příležitostí dozvědět se o životě lidí na území Maďarska v průběhu času a to včetně jejich lidových zvyků a  slavností. Jinde uvidíte spíše státotvorné záležitosti.

Andrássy útca (Andrášiho ulice)

Hlavní nákupní třída, ekvivalent naší Pařížské v Praze. Vyloženě maďarského zde naleznete po málu, a zahraniční značky se tu vyplatí asi jak u nás nákup na splátky. Za nejpodstatnější považuji tedy zde stojící Národní operu, ačkoliv se tato ulice uvádí jako jeden z hlavních turistických taháků.

Velká tržnice

Tržnice Vásárscarnok leží (47.48709,19.058474) na druhé straně Dunaje proti vrchu Gellért. Přijďte sem ráno a mějte s sebou forinty, nebo eura, obchodníci vám už ulehčí… Tržnice je opravdu velká, naleznete zde spoustu typicky maďarských potravin, nějaké ty typické suvenýry (např. Rubikovu kostku), ale také spoustu zbytečných tentononců, které se prodávají snad ve všechn souvenir shopech po světě. Každopádně je zde na co koukat a z čeho vybírat!

Parlament

Budovu parlamentu naleznete na Pešťské straně, tedy na opačné straně, než je Hrad. Parlament je možné navštívit a zhruba za 200 Kč si ho prohlédnout.

Lázně

Ve městě je údajně 123 pramenů, teplé, léčivé, prostě všelijaké. Lázní najdete po mapě spoustu. Bohužel jsem nestihl ani jedny, a protože nepíšu o tom, co jsem neviděl, tak se (zatím) omezím jen na konstatování, že Maďaři se sem velmi rádi chodí rekreovat. Údajně jsou schopni vám v lázních dokonce půjčit plavky, ale asi si raději vezměte svoje.

Margaretin ostrov, Parky

Budapešť oplývá spoustou parků, které jsou nejspíše velmi hezké. To ale asi nejdříve koncem dubna, takže vám o nich mnoho nepovím. Určitě se ale běžte podívat na Margaretin ostrov, jedno z nejromantičtějších míst v Budapešti.

Bazilika sv. Štěpána a relikvie

Baziliku najdete na Pešťské straně (47.500793,19.053984). Bazilika je velká a hezky zdobená, vstupné je dobrovolné, na věž či do pokladnice však musíte připlatit. Na konci levé lodě najdete vstup do kaple, kde je uschována relikvie – ruka svatého Štěpána. Ačkoliv je tisíc let stará, je tak zachovaná, že jsou na ní ještě nehty. Maďaři si této relikvie velmi váží. Několikrát však byla v historii ze země odvezena (samozřejmě, že nikoliv se souhlasem maďarů).

Před bazilikou je velké náměstí, které slouží jako dobrý meeting point.

Kam na jídlo

Tady je asi dobré dát na doporučení místních. Hlavními lákadly maďarska jsou pochopitelně guláš, všemožné pokrmy s paprikou a jejich čabajky a salámy. Přes den cca od 11:00 do 15:00 mají restaurace mimo nejturističejší centrum menu, kde se zhruba za 4eura najíte.

Co se týče sladkých věcí, můžete zajít do pekárny (Pékség) nebo cukrárny (Cukrászda), potkáte jich mnoho. Příjemná je i návštěva palačinkárny na Batthyány tér 5 (pěkný výhled přes Dunaj na parlament).

Vegetariáni to mají trochu horší, ale hlady nezůstanou. Doporučil bych zejména restauraci Govindha – dobré ceny, prostředí a vstřícnost (rozuměli anglicky a platit šlo eurem).

Něco si samozřejmě můžete koupit i v obchodech, ale nespoléhejte na příznivé ceny. Kupodivu například ve Sparu byly ceny vyšší než u nás nebo v Rakousku.

[Ukázat jako slideshow]